Podání odporu proti platebnímu rozkazu vedlejším účastníkem
Podání odporu proti platebnímu rozkazu je právem procesní povahy; nejde o úkon, který by představoval dispozici s předmětem řízení, ani o opravný prostředek. Odpor proti platebnímu rozkazu nemá znaky typické pro opravné prostředky, zejména suspenzivní a devolutivní účinek; k odklizení platebního rozkazu dochází na základě včas podaného odporu přímo, bez přezkumu soudem.
Právo podat odpor proti platebnímu rozkazu proto nelze vedlejšímu účastníkovi upřít jen proto, že zákonná úprava o právu vedlejšího účastníka podat odpor mlčí, na rozdíl od zákonem výslovně zmíněného práva vedlejšího účastníka podat některé opravné prostředky.
Jestliže má vedlejší účastník právo kvalifikovaně se vyjádřit na výzvu soudu vydanou podle § 114b o. s. ř. (přičemž ani toto procesní právo zákon vedlejšímu účastníkovi nepřiznává výslovně), čímž vedlejší účastník zabrání vydání rozsudku pro uznání v případě nečinnosti žalovaného, není rozumný důvod k závěru, že vedlejší účastník nemůže podat odpor proti platebnímu rozkazu. To platí tím spíše, že kvalifikovaná výzva je podle § 114b odst. 1 o. s. ř. obvyklou součástí platebních rozkazů.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 45/2026, ze dne 29. 4. 2026)
Odpovědnost za škodu způsobenou předběžným opatřením
Pokud bylo předběžné opatření pravomocně nařízeno (pokud byly splněny zákonné důvody pro jeho nařízení), posuzuje se odpovědnost navrhovatele za škodu způsobenou předběžným opatřením podle toho, jaký je výsledek řízení o věci samé, bez ohledu na skutečnost, že předběžné opatření zaniklo nebo bylo zrušeno ještě před rozhodnutím, jímž se řízení o věci samé končí.
Bylo-li k návrhu nařízeno předběžné opatření, které nabylo právní moci, přičemž později v průběhu řízení soud prvního stupně navrhovateli uložil postupem dle § 76h o. s. ř. povinnost složit doplatek jistoty, který však navrhovatel nesložil a soud prvního stupně proto předběžné opatření zrušil, byly zcela splněny zákonné důvody pro nařízení předběžného opatření a teprve následně v průběhu řízení došlo ke změně podmínek pro další trvání předběžného opatření. Jestliže nový předpoklad pro trvání předběžného opatření (nově stanovený doplatek jistoty) nebyl splněn (doplatek jistoty nebyl složen), došlo ke zrušení předběžného opatření, nikoli ovšem s účinky ex tunc (nedošlo ke zrušení usnesení o nařízení předběžného opatření). Neobstojí tedy názor, podle kterého nebyly dány zákonné důvody pro předběžné opatření po dobu do okamžiku jeho zrušení.
Obdobná situace nastane tehdy, pokud předběžné opatření zanikne uplynutím určené doby podle § 77 odst. 1 písm. d) o. s. ř., či pokud je předběžné opatření zrušeno podle § 77 odst. 2 věty první o. s. ř., protože pominou důvody, pro které bylo nařízeno. Ve všech těchto případech tedy sice předběžné opatření zanikne či je zrušeno ještě před rozhodnutím ve věci samé, aniž by právo navrhovatele bylo uspokojeno, avšak přesto je navrhovatel povinen podle § 77a o. s. ř. nahradit škodu a jinou újmu vyvolanou předběžným opatřením, jen pokud bude v řízení o věci samé neúspěšný.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 181/2026, ze dne 14. 4. 2026)