ÚS: Nedobrovolná hospitalizace z preventivních důvodů
Podmínku bezprostřednosti závažného ohrožení sebe nebo svého okolí, která představuje ve smyslu § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách jednu z nezbytných podmínek pro nedobrovolnou hospitalizaci, je třeba v souladu s čl. 8 odst. 1 Listiny a čl. 5 odst. 1 Úmluvy vykládat restriktivně, a to zvlášť v případech nedobrovolné hospitalizace z preventivních důvodů.
Ani v sedmidenní lhůtě k vydání soudního rozhodnutí o přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotnickém zařízení (čl. 8 odst. 6 Listiny, § 77 zákona o zvláštních řízeních soudních) nesmí obecný soud rezignovat na ústavní standardy řádného dokazování, ačkoliv zpravidla musí postačit, když rozhodující skutečnosti osvědčí.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 30/26, ze dne 27. 5. 2026)
ÚS: Nahlížení do spisu v řízeních ve věcech dětí
I. Řízení ve věcech činů jinak trestných páchaných dětmi mladšími patnácti let zpravidla není řízením o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ledaže dítěti hrozí zbavení osobní svobody. O řízení o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy proto typicky půjde v případech těch nejzávažnějších činů jinak trestných, za něž trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu [srov. § 93 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (zákon o soudnictví ve věcech mládeže)].
II. Právo účastníka řízení nahlížet do spisu je nedílnou součástí práva na právní pomoc a vůbec práva na spravedlivý proces (čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
III. V objasňovací fázi řízení s trestně neodpovědným dítětem má právní zástupce trestně neodpovědného dítěte právo nahlížet do spisů, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Orgány veřejné moci, které toto právo v souladu se zákonem odepřou, tíží argumentační břemeno vysvětlit, proč tu je závažný důvod pro odepření tohoto práva.
IV. Není úkolem Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti, aby k zásahovým ústavním stížnostem v každé jedné věci ve výroku nálezu deklaroval porušení procesních práv, která se však nemohla dotknout celkové ústavnosti řízení.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 1898/25, ze dne 20. 5. 2026)
ÚS: Presumpce neviny oznamovatele stíhaného pro křivé obvinění
1. Cílem účinného vyšetřování podezření ze spáchání násilných trestných činů není vyvracení hájitelných tvrzení potenciální oběti. Hájitelnost jejích tvrzení a respekt k situaci potenciální oběti spočívá v tom, že k jejímu popisu událostí přistupují orgány činné v trestním řízení bez předpojatosti jako k možné či představitelné verzi skutkového děje – a proto i citlivě jako k možné oběti násilného trestného činu – a to zásadně bez ohledu na to, zda se nakonec podaří nalézt důkazy, které by tuto verzi prokazovaly do té míry, že to umožní osobu podezřelou z trestného činu obvinit, popř. obžalovat a nakonec odsoudit.
2. Stejně tak ovšem neprokázání hájitelného tvrzení o sexuální trestné činnosti neznamená, že muselo jít o křivé obvinění. Neprokázání obvinění značí pouze nedostatek průkazných důkazů, nikoliv pozitivní závěr o jeho nepravdivosti či úmyslu někoho křivě obvinit. Vždy je nutno přísně trvat na zásadách dokazování a standardech prokázání viny, které jsou zakotveny v hlavě páté Listiny, zejm. v podobě práva na soudní ochranu a spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy), principu presumpce neviny a z něj odvozené zásady in dubio pro reo, podle níž je třeba v pochybnostech rozhodnout ve prospěch obviněného (čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy), což platí jak pro domnělého pachatele sexuálního násilí, tak i pro jeho domnělou oběť, a tedy zrcadlově pro domnělého pachatele křivého obvinění.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1507/25, ze dne 15. 5. 2026)