ÚS: Uzavírání simulovaných pracovních smluv
Postup spočívající v uzavírání simulovaných pracovních smluv, které nezaručují zákonné nároky zaměstnance v případě ukončení pracovního poměru z důvodu nemoci z povolání, je v rozporu s ústavně právním principem ochrany slabší strany a s právem zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci zakotveným v čl. 28 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 3239/24, ze dne 25. 3. 2025)
ÚS: Limity zákazu reformace in peius
Odvolací soud pouhou změnou výroku soudu prvního stupně o nákladech řízení v neprospěch odvolatele neporušuje za současné právní úpravy jeho ústavně zaručená práva. Není svévolný (a tedy porušující právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny) takový výklad relevantních ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se zákaz změny k horšímu při rozhodování odvolacích soudů o nákladech řízení neuplatní.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 610/24, ze dne 2. 4. 2025)
ÚS: Podání obviněného podepsané jinou osobou
Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o zmocnění, které trestní řád neumožňuje, avšak stížnostní soud nemůže stížnost zamítnout podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu jako podanou neoprávněnou osobou, jinak zasáhne do práva obviněného na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stížnostní soud má v takovém případě postupovat podle § 59 odst. 3 trestního řádu a vyzvat obviněného k odstranění vad stížnosti.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 724/25, ze dne 1. 4. 2025)
ÚS: Překvapivé rozhodnutí o nákladech řízení
I. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze úspěch či neúspěch procesních stran posuzovat ve vztahu k řízení jako celku, nýbrž je nutno každou věc, tj. každý nárok, jenž je předmětem řízení, posoudit samostatně. Obecné soudy jsou proto povinny stanovit, zda a kdo má právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu ke každému dílčímu žalobou vymezenému nároku.
U nároku na náhradu škody pak podle § 142 odst. 2 o. s. ř. platí, že měl-li účastník v projednávané věci úspěch pouze částečný, je třeba náhradu nákladů poměrně rozdělit. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na peněžité plnění (objektivní kumulace) je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, který se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu. Činí-li tarifní hodnota nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu 50 000 Kč, pak tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází zásadně z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu).
II. Má-li odvolací soud na otázku hrazení nákladů řízení, a to zvláště v řízení před soudem nalézacím, jiný náhled než soud nalézací, aniž by přitom došlo k relevantní změně skutkových okolností, a účastníci tak mohli jiné rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení předvídat, je povinen vytvořit pro účastníky procesní prostor, aby se mohli k dané otázce vyjádřit a uplatnit námitky a argumenty, které mohou být s to rozhodnutí odvolacího soudu ovlivnit a s nimiž se odvolací soud musí ve svém rozhodnutí náležitě vypořádat. Pokud tomuto požadavku odvolací soud nedostojí, dopustí se porušení základního práva účastníků na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Nepřizná-li přitom odvolací soud náhradu nákladů prvostupňového řízení, poruší dále jejich právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i jejich legitimní očekávání.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 3252/24, ze dne 26. 3. 2025)