NSS: Správa majetku hlavního města Prahy městskou částí

 

Správa majetku hlavního města Prahy svěřená jejím městským částem se řídí zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a obecně závaznou vyhláškou č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy. Byť jde o veřejnoprávní vztah, při posuzování účastenství městských částí v územních řízeních dle § 18 odst. 1 písm. h) citovaného zákona je nutno na něj nahlížet optikou soukromoprávního vymezení věcných práv dle § 1400 a násl. občanského zákoníku. Městská část tudíž může být při výkonu správy majetku hlavního města nositelem jiných věcných práv k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich dle § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ke spravovanému majetku hlavního města Prahy, a být účastníkem územního řízení, přestože zamýšlený záměr se nenachází na území této, nýbrž sousední městské části.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2023, číslo jednací 1 As 278/2021-25)

 

 

NSS: Právo rodinných příslušníků na přechodný pobyt

 

I. Právo na přechodný pobyt na území podle § 15a odst. 2 písm. a) bodu 1 ve spojení s § 15a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 1. 8. 2021, může nabýt i cizinec, který na území České republiky již dlouhodobě pobývá a žije ve společné domácnosti s osobou, jež má k okamžiku podání žádosti o přechodný pobyt státní občanství České republiky. Podmínkou je, že mezi těmito osobami existuje vztah závislosti založený na úzkých a stálých osobních vazbách navázaných v téže domácnosti a vzešlých ze společného domácího života, jenž přesahuje rámec pouhého dočasného soužití, určovaného čistě účelovými důvody, a to v době bezprostředně předcházející podání žádosti o přechodný pobyt.

II. Pokud český zákonodárce rozhodl o rozšíření právní úpravy přijaté původně na úrovni Evropské unie pro přeshraniční situace rovněž na situace čistě vnitrostátní, nemůže aplikační praxe správní do takto rozšířeného aplikačního rámce zpětně vsouvat zužující podmínky, které se vztahovaly na přeshraniční situace v rámci Evropské unie, avšak ve vnitrostátních situacích nemohou nalézt racionální uplatnění. Unijní právo samo o sobě nezakazuje „obrácenou diskriminaci z důvodu státní příslušnosti“ v podobě, kdy členský stát zachází se svými vlastními státními příslušníky hůře než s občany jiných členských států. Odlišné zacházení ve srovnatelných situacích nicméně může být v rozporu s vnitrostátním imperativem rovné důstojnosti v právech a zákazem diskriminace ve smyslu čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2023, číslo jednací 3 Azs 271/2022-26)

 

 

NSS: Podstatná změna závazku na veřejnou zakázku

 

Uplatnění smluvní pokuty s významným časovým odstupem od chvíle, kdy zadavatel mohl smluvní pokutu uplatnit poprvé, zpravidla způsobí podstatnou změnu závazku na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2023, číslo jednací 8 Afs 157/2021-35)