Souhlasy pojištěného podle § 2762 odst. (3) o. z. a § 2767 odst. (1) o. z.

Mezi souhlasem pojištěného k pojištění podle § 2762 odst. 3 o. z. [„Dal-li pojištěný souhlas k pojištění, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán.“] (se samotným uzavření pojistné smlouvy pojistníkem týkající se pojištění majetku pojištěného) a souhlasem pojištěného podle § 2767 odst. 1 o. z. [„Uzavře-li pojistník ve vlastní prospěch smlouvu vztahující se k hodnotě pojistného zájmu třetí osoby, může uplatnit právo na pojistné plnění, pokud prokáže, že třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta, vědoma si, že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí, aby pojistník pojistné plnění přijal. Má-li být pojištěným potomek pojistníka, který není plně svéprávný, nevyžaduje se zvláštní souhlas, pokud je pojistník sám zákonným zástupcem pojištěného a nejedná se o pojištění majetku.“] (s tím, že pojištěný nenabude pojistné plnění, které namísto něj přijme pojistník, příp. třetí osoba) nelze klást rovnítko, neboť se jedná o dvě různá právní jednání týkající se pojištění, byť oba souhlasy lze fakticky udělit i současně. Zatímco první ze souhlasů osvědčuje dispoziční oprávnění spravovat cizí zájem, u druhého jde o souhlas s inkasem pojistného plnění, případně s určením oprávněné osoby, kterou by jinak byl pojištěný.

Jinak řečeno, má-li být při uzavření pojistné smlouvy pojistníkem odlišným od pojištěného předmětem pojištění majetek pojištěného, souhlas podle § 2762 odst. 3 o. z. zakládá právní domněnku existence pojistného zájmu pojistníka na takovém pojištění. V případě absence souhlasu musí být pojistníkem osvědčeno, že má pojistný zájem i na majetku pojištěného (srov. též domněnku uvedenou v § 2762 odst. 2 větě druhé o. z.). Důsledkem absence pojistného zájmu pojistníka na pojištění při uzavření smlouvy je pak podle § 2764 o. z. neplatnost sjednané pojistné smlouvy.

Souhlas podle § 2767 odst. 1 o. z. je naopak vyžadován tehdy, je-li uzavřena pojistná smlouva pojistníkem odlišným od pojištěného, předmětem pojištění je majetek pojištěného a je navíc sjednáno pojištění ve prospěch pojistníka, příp. třetí osoby, tj. nemá-li být podle smlouvy oprávněnou osobou pojištěný. Důsledkem neprokázání takového souhlasu pojištěného pojistníkem v zákonem stanovené (či sjednané) lhůtě od uzavření smlouvy pak je zánik pojištění.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 23 Cdo 369/2023, ze dne 15. 5. 2024)

K rozlišení osob pojistníka, pojištěného a oprávněného

Právní úprava pojištění se vyznačuje možnou mnohostí subjektů nad rámec smluvních stran pojistné smlouvy (pojistitele a pojistníka). Pojistníkem se rozumí osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu. Pojistník uzavřením pojistné smlouvy zabezpečuje sebe anebo jinou osobu pro případ vzniku nahodilé události a jako smluvní strana má povinnost platit pojistné. Od pojistníka je třeba odlišit osobu pojištěného jako osobu, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje (§ 1766 o. z.). Ve většině případů se předpokládá, že pojistníkem a pojištěným bude táž osoba. Pokud však pojistník a pojištěný jsou různé osoby, uzavírá pojistník pojistnou smlouvu týkající se cizí hodnoty pojistného zájmu, ačkoli on sám má vlastní pojistný zájem. Z pohledu pojistníka je pojištěný zájem cizí například proto, že nemá k pojištěnému předmětu vlastnické právo, ale může mít jen právo užívací. Pojištěný je tedy osobou, která má legitimní vztah k předmětu pojištění, jehož složkami mohou být hodnoty jeho osobní (morální) integrity jako je život, zdraví, osobní stav apod., i hodnoty, které mají majetkovou (hmotnou či nehmotnou) povahu. Východisko právní úpravy pojištění vychází z představy, že pojištěný je ústřední osobou, která je možností realizace nahodilých skutečností vyvolaných existencí pojistného nebezpečí bezprostředně ohrožena, a je na jeho vůli, zda vstoupí do pojišťovacího poměru sám jako pojistník, nebo udělí svolení jiné osobě, aby hodnoty pojistného zájmu byly chráněny poskytnutím pojistné ochrany za úplatu hrazenou touto jinou osobou – pojistníkem. Dále je od těchto osob třeba odlišit oprávněnou osobu (§ 2770 o. z.), které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

Při sjednávání pojistné smlouvy tak mohou nastat následující základní situace. Pojistník, pojištěný a oprávněný je jedna osoba, jedná se tudíž o pojištění vlastního pojistného nebezpečí ve vlastní prospěch. Druhou do úvahy přicházející situací je situace, kdy pojistník a pojištěný je jedna osoba a oprávněný osoba druhá, jedná se o pojištění vlastního pojistného nebezpečí ve prospěch třetího (§ 2768 odst. 1 o. z.). Třetí možnost nastává, když pojistník je jedna osoba a pojištěný a oprávněný druhá osoba. V tomto případě se jedná o pojištění cizího pojistného nebezpečí ve prospěch pojištěného. Předposlední možností je situace, kdy pojistník a oprávněný je jedna osoba a pojištěný druhá osoba. Na tuto situaci se pohlíží jako na pojištění cizího pojistného nebezpečí ve vlastní prospěch (§ 2767 o. z.). Poslední variantou je situace, že pojistník, pojištěný a oprávněný jsou tři různé osoby. Jedná se o pojištění cizího pojistného nebezpečí ve prospěch třetí osoby (§ 2768 odst. 2 o. z.).

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 23 Cdo 369/2023, ze dne 15. 5. 2024)