Nezhojitelnost opomenutí včasného poučení o koncentraci řízení
Poučení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. musí být soudem poskytnuto (vedle poučení v rámci předvolání k jednání) před skončením prvního jednání. Jestliže tak soud neučiní, koncentrace řízení již nemůže nastat.
Prvním jednáním jsou přitom všechna jednání soudu, při nichž jsou (či měly být) prováděny (všechny) úkony soudu dle § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř.; jinými slovy, jsou jimi taková jednání konaná soudem do té doby, nežli přistoupí k zahájení dokazování. Nejpozději při tom jednání soudu, při němž přistoupil k zahájení dokazování, tak soud musí poučení o koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. účastníkům poskytnout. Neučiní–li tak, koncentrace řízení (ke skončení prvního jednání či uplynutím poskytnuté lhůty) nenastane již jen z tohoto důvodu a nastat již dodatečně nemůže (ani v důsledku „dodatečně poskytnutého“ poučení o koncentraci).
Jestliže soud v takto vymezený okamžik poučení o koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. poskytne, je podmínkou nastoupení účinků koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. též to, že respektoval postup předepsaný ustanoveními § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř.; tedy jinými slovy, že (do té doby) provedl všechny úkony předepsané mu § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 26 Cdo 443/2025, ze dne 24. 6. 2025)
(Ne)vyznačení data vhození na písemnosti podle § 50 odst. (1) občanského soudního řádu
I. Písemnost (jinou než určenou do vlastních rukou), na níž nebylo doručujícím orgánem vyznačeno datum vhození, není možné považovat písemnost za doručenou dnem jejího vhození do schránky ve smyslu § 50 odst. 1 o. s. ř.
II. V poměrech projednávané věci účastnice v žalobě pro zmatečnost tvrdila (a své tvrzení též doložila předložením obálky), že doručující orgán v rozporu s § 50 odst. 1 o. s. ř. nevyznačil datum vhození písemnosti do schránky na obálce, do níž byla písemnost vložena. Účastnice se proto z doručované písemnosti nemohla dozvědět, jakým dnem se písemnost považuje za doručenou a odkdy jí začala běžet lhůta pro podání odvolání proti doručovanému usnesení.
Není-li v projednávané věci možné vyjít z fikce doručení uvedené v § 50 odst. 1 o. s. ř., provede soud potřebná šetření ke zjištění, kdy se účastnice s doručovanou písemností skutečně seznámila, tj. kdy došlo k naplnění materiální funkce doručení. Nepodaří-li se soudu tuto skutečnost zjistit, nemůže dospět k závěru o opožděnosti podaného odvolání. Takový závěr je totiž možné učinit pouze v případě, bude-li bez jakýchkoli pochybností postaveno na jisto, že zákonem stanovená lhůta k podání odvolání marně uplynula.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 1526/2024, ze dne 29. 7. 2025)