29 Cdo 1292/2023 – zneužití práva (opožděným) vyplněním blankosměnky / 29 ICdo 107/2021 – žádost dlužníka o převedení daňového přeplatku.

Zneužití práva (opožděným) vyplněním blankosměnky

I. Právo na vyplnění blankosměnky se nepromlčuje. Je-li v dohodě o vyplnění blankosměnky smluveno právo majitele bez dalšího vyplnit datum splatnosti, má majitel blankosměnky právo doplnit do blankosměnky jakékoliv datum splatnosti. Jde-li o zajišťovací směnku, nesmí vyplněné datum předcházet datu splatnosti zajišťovaného dluhu. Námitka promlčení směnkou zajištěné pohledávky nemá sama o sobě vliv na povinnost zaplatit směnku.

II. Vzhledem k poměrům projednávané věci nemá Nejvyšší soud pochybnosti o tom, že žalovanému příslušela ve vztahu k žalobci kauzální námitka vztahující se k vyplnění blankosměnky, a to bez ohledu na (v řízení nezjištěnou) skutečnost, kdo blankosměnku (v údajích směnečné sumy a data splatnosti) doplnil. Žalobci totiž byl při nabytí směnky (blankosměnky) znám obsah kauzálního vztahu (založeného leasingovou smlouvou a dohodou o odevzdání a vyplnění blankosměnky); musel si být vědom, zda a kdy (případně) žalovaný porušil povinnosti z daného vztahu, včetně toho, kdy a jakým způsobem bylo možno doplnit blankosměnku.

Jakkoli posuzovaná dohoda o odevzdání a vyplnění blankosměnky umožňovala (v případě, že výstavce nebude včas a řádně splácet závazky z leasingové smlouvy) doplnit údaj data splatnosti bez určení bližších podmínek, nelze ji (jen proto) hodnotit jako (byť jen zčásti) rozpornou s dobrými mravy (příčící se dobrým mravům), a tudíž absolutně neplatnou (§ 39 obč. zák.).

Oproti tomu samotný výkon vyplňovacího práva ‒ doplnění údaje data splatnosti až více než 11 let po žalobcem tvrzeném zániku kauzálního vztahu, ve spojení s následným uplatněním práva ze směnky ‒ hodnotí Nejvyšší soud (s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem dané věci) jako rozporný se zásadami poctivého obchodního styku a nepožívající právní ochrany (§ 265 obch. zák.).

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 29 Cdo 1292/2023, ze dne 29. 2. 2024)

Žádost dlužníka o převedení daňového přeplatku

I. Žádosti dlužníka o převedení daňového přeplatku podle § 155 daňového řádu [„(1) Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o … a) vrácení vratitelného přeplatku, …b) použití vratitelného přeplatku na úhradu … 1. nedoplatku jiného daňového subjektu u téhož nebo jiného správce daně … 2. zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky, … c) převod vratitelného přeplatku na jiný osobní daňový účet u téhož nebo jiného správce daně. … (2) Žádosti o vrácení, použití nebo převod vratitelného přeplatku správce daně vyhoví pouze tehdy, pokud vratitelný přeplatek dosahuje v době podání žádosti částku nejméně 200 Kč. V opačném případě správce daně žádosti vyhoví pouze tehdy, pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti. … (3) Žádosti o vrácení, použití nebo převod vratitelného přeplatku správce daně nevyhoví, … a) existuje-li odůvodněný předpoklad, že do 1 měsíce ode dne, kdy má být vratitelný přeplatek vrácen, použit nebo převeden, dojde ke vzniku povinnosti uhradit daň na stejném osobním daňovém účtu, nebo … b) vznikl-li tento vratitelný přeplatek v důsledku uhrazení daně, která dosud nebyla pravomocně stanovena nebo u které dosud neuplynul náhradní den splatnosti. … (4) Správce daně vratitelný přeplatek nižší než 200 Kč vrátí, použije nebo převede na základě žádosti daňového subjektu, nebo bez žádosti jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti. … (5) Nelze-li žádosti o vrácení, použití nebo převod vratitelného přeplatku vyhovět, správce daně o tom daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumí. … (6) Za den vrácení vratitelného přeplatku se považuje den, kdy došlo k jeho odepsání z účtu správce daně. Účinky změny v evidenci daní v důsledku použití nebo převodu vratitelného přeplatku nastanou ke dni, kdy došla žádost správci daně, nejdříve však ke dni vzniku vratitelného přeplatku.“] nelze účinně odporovat (nelze vyslovit její neúčinnost ani podle § 111 insolvenčního zákona, ani podle § 240 a násl. insolvenčního zákona). Z týchž příčin, tedy proto, že by šlo o vymezení se vůči (ne)existenci procesního úkonu (procesního podání), je vyloučeno účinně odporovat opomenutí dlužníka spočívajícímu v tom, že takovou žádost nevzal zpět, nebo že ji neodvolal.

II. Jestliže správce daně podle pokynu (žádosti) daňového dlužníka použije daňový přeplatek na úhradu daňového nedoplatku jiného daňového dlužníka, jde o právní jednání daňového dlužníka, jehož případná neúčinnost má být uplatněna (v souladu s § 237 odst. 1 insolvenčního zákona) vůči onomu jinému daňovému dlužníku, v jehož prospěch bylo právní jednání učiněno a který z něj (také) měl prospěch. Správce daně (potažmo stát) není ani osobou, v jejíž prospěch bylo takové právní jednání učiněno, ani osobou, která z něj měla prospěch.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 107/2021, ze dne 29. 2. 2024)