Služebnost stezky zřízená ve prospěch konkrétní osoby (in personam)
Zatížit pozemek služebností lze i tak, že právo po pozemku chodit a dopravovat se vlastní silou založí vlastník pozemku jako služebnost konkrétní osobě. V takovém případě nelze služebnost převést na jinou osobu (§ 1265 odst. 2 o. z.) a smrtí oprávněné osoby služebnost zanikne (§ 1302 odst. 1 část věty před středníkem o. z.). Obsah a rozsah služebnosti je však třeba v souladu s § 1258 o. z. posuzovat podle toho, jak byl určen, případně podle místní zvyklosti a není-li ani ta, dovodit rozsah nebo obsah spíše menší než větší.
Pokud je služebnost stezky, která byla zřízena ve prospěch konkrétní osoby (in personam), určena k přístupu na pozemek ve vlastnictví oprávněné osoby, pomocí kterého je jí umožněno její pozemek užívat, tak není-li dohodnuto jinak, neliší se svým obsahem a rozsahem od pozemkové služebnosti stezky. Potřeba oprávněné nemovitosti (uspokojovaná oprávněnou osobou) po dobu, kdy je ve vlastnictví oprávněné osoby, je totiž zároveň potřebou vlastníka při užívání této nemovitosti.
Pokud tedy byla zřízena služebnost stezky jen ve prospěch určité osoby, avšak za účelem poskytnutí přístupu, a tím i zajištění užívání pozemku v jejím vlastnictví nebo jeho části, je rozsah služebnosti dán potřebami oprávněné osoby při užívání takové nemovitosti, tedy při výkonu vlastnického práva k ní. Není-li dohodnuto jinak, mohou proto takovou služebnost stezky užívat i osoby, které své oprávnění odvozují od vlastnického práva oprávněné osoby. Takovým užíváním však nesmí dojít k rozšíření služebnosti, užívání tedy nesmí přesáhnout obsah a rozsah služebnosti předpokládaný při jejím zřízení, neboť právo odpovídající služebnosti musí být vykonáváno tak, aby povinného zatěžovalo co nejméně. Lze proto uzavřít, že je-li služebnost stezky sjednaná jako osobní určena k umožnění užívání nemovitosti ve vlastnictví oprávněné osoby, zahrnuje v sobě i oprávnění nájemců takové nemovitosti nebo její části užívat stezku, nebylo-li dohodnuto jinak nebo nedojde-li tím k rozšíření služebnosti.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 22 Cdo 654/2024, ze dne 30. 9. 2024)
Porušení smluvní povinnosti provádět kontrolu vodovodní šachty
Jestliže příkaznice prováděla při sjednané správě a údržbě nemovitostí kontroly vodovodní šachty v šestiměsíčních intervalech, což odpovídalo obchodním zvyklostem i zavedené praxi smluvních stran, přičemž příkazní smlouva četnost kontrol neupravovala, nelze sdílet právní závěr odvolacího soudu, že příkaznice porušila smluvní povinnost, pokud neprováděla kontroly častěji. Na základě takto zjištěného skutkového stavu nelze dovodit, že by porušila právní povinnost stanovenou v § 415 obč. zák., či že by byly naplněny předpoklady ustanovení § 420 odst. 1 obč. zák.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 33 Cdo 2855/2023, ze dne 25. 9. 2024)