Podle maďarského práva je provoz motorového vozidla považován za činnost se zvýšeným nebezpečím ve smyslu § 345 odst. 1 maďarského občanského zákoníku. Tato úprava je speciální ve vztahu k obecné odpovědnostipodle § 339 téhož zákoníku, a má proto aplikační přednost. Pokud nelze chování působící škodu klást za vinu ani jedné ze stran, pak nelze aplikovat všeobecná pravidla občanskoprávní odpovědnosti. V takovém případě je třeba zkoumat, zda v rámci činnosti se zvýšeným nebezpečím některé ze stran nastala nějaká porucha, tj. okolnost vyvolávající škodu. Pokud lze odvodit nehodu z poruchy nastalé v rámci činnosti se zvýšeným nebezpečím jedné ze stran, pak škodu nese strana, u které porucha vznikla(§ 346 odst. 2 maďarského občanského zákoníku). Právní úprava povinnosti hradit újmu způsobenou v souvislosti s provozem dopravy či dopravního prostředku ve smyslu § 346 odst. 2 maďarského občanského zákoníku tedy vyžaduje jako podmínku vzniku odpovědnostního vztahu,že žádná ze stran škodní události neporušila právní povinnost a škoda byla vyvolána zvláštní okolností(„poruchou“) při provozu dopravního prostředku jedné ze stran. Jde o odpovědnost objektivní, která je založena na působení zákonem zvlášť kvalifikované okolnosti (nikoliv na zaviněném protiprávním jednání škůdce). Odpovědná osoba se tedy nemůže zprostit povinnosti k náhradě újmy tím, že prokáže nedostateksvého zavinění či protiprávního jednání, její odpovědnost je vyloučena jen tehdy pokud prokáže, že škoda vznikla v důsledku takové neodvratitelné příčiny, která nebyla vyvolána vykonáváním nebezpečné činnosti, tedy provozem dopravního prostředku (§ 345 odst. 1 věta druhá maďarského občanského zákoníku). Za výše zmíněnou „poruchu“ při provozu dopravního prostředku je třeba považovat nepředvídatelnou technickou poruchu(např. závadu brzdového obložení), dále defekt způsobený ostrým předmětem na vozovce, nečekanou nevolnost řidičea jinou obdobnou poruchu provozu. Riziko „poruch“ přitom nese provozovatel i v případě, pokud byly objektivně při daném stavu techniky neodvratitelné. Na základě soudní praxe patří do pojmového okruhu „poruch“ jak poruchusamotného dopravního prostředku, tak i veřejné komunikace, kterou používá, či pro něj aktuální dopravní situace. Jedná se tedy zjevně o obdobu okolností majících původ v provozu ve smyslu § 2927 odst. 2 českého občanského zákoníku. Z rozhodné právní úpravy je zřejmé, že v dané věciriskantně předjíždějící dodávka vytvořila pro maďarské vozidlo takovou aktuální dopravní situaci, v jejímž důsledku byla řidička maďarského vozidla přinucena provést dopravní manévr vedoucí ke smyku a přejetí do protisměru, kde se její vozidlo střetlo s protijedoucím vozidlem žalobkyně. Vznik škody nebylo tedy možné klást za vinu ani poškozené žalobkyni, ani řidičce maďarského vozidla. Osoba, která provozovala maďarské vozidlo, vyvíjela tedy činnost se zvýšeným nebezpečím, v níž má původ okolnost (porucha) působící škodu na vozidle žalobkyně, je objektivně odpovědná zatuto škodu, a je tak povinna tuto škodu nahradit podle § 346 odst. 2 maďarského občanského zákoníku. Není přitom rozhodné, že celou dopravní situaci vyvolal svou riskantní jízdou řidič neztotožněného třetího vozidla (dodávky). (podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 25 Cdo 685/2023, ze dne 17. 12. 2024)
Pasivní věcná legitimace k dědické žalobě podle § 823 ABGB
Aktivní věcnou legitimacik „postoupení nebo rozdělení dědictví“ podle ustanovení§ 823 rakouského ABGB(ve znění účinném do 31. 12. 2016) má ten, kdo má dědické právo„lepší nebo stejné“než ten, kdo „vzal dědictví v držbu“. Pasivní věcnou legitimacijako ti, kdo vzali dědictví v držbu, pak mají nejen osoby, kterým bylo dědictví usnesením soudu odevzdánonebo kteří nabyli dědictví jeho koupí(a jejich universální právní nástupci), popřípadě stát, kterému dědictví připadlo jako odúmrť, ale také dřívější úspěšní žalobci z dědické žaloby, jakož i všichni, kdo s odvoláním se na své dědické právo nabyli dědictví bez odevzdání dědictvísoudem (a jejich universální právní nástupci), včetně těch, kterým povinná osoba dědictví postoupila(nebo se s ním jinak vypořádala) dobrovolně (mimosoudní dohodou). (podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 24 Cdo 2845/2024, ze dne 7. 1. 2025)