Přiměřenost smluvní pokuty sjednané sazbou za každý den prodlení
I. Rovněž v případě smluvní pokuty sjednané sazbou za každý den (či jiný sjednaný časový úsek) trvání prodlení dlužníka je nezbytné při úvahách o její moderaci posoudit na základě zjištění o funkcích, které měla smluvní pokuta plnit, o okolnostech známých v době jejího sjednávání a o okolnostech nastalých v průběhu trvání prodlení dlužníka (příp. o okolnostech nastalých později, které však měly původ v prodlení dlužníka a byly v době prodlení předvídatelné), zda je výše smluvní pokuty ve svém součtu (příp. za jednotlivá období prodlení) přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku prodlení dlužníka se splněním utvrzené smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny.
II. V případě smluvní pokuty sjednané procentní sazbou ze stanovené částky (či konkrétní částkou) za každý den prodlení se splněním povinnosti vzniká věřiteli za každý den trvání prodlení samostatné právo na smluvní pokutu, neboť dlužník opětovně každým dnem prodlení porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas. Tato skutečnost umožňuje při posouzení přiměřenosti uplatněného nároku (součtu výše jednotlivých nároků) přihlížet ke změnám rozhodných okolností, ke kterým došlo v průběhu prodlení.
III. Skutečnost, že v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka dosáhla smluvní pokuta ve svém součtu určité výše, neznamená sama o sobě důvod pro její moderaci. Dlužník nemůže být zvýhodňován při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty jen v důsledku toho, že byl v prodlení se splněním své smluvní pokutou utvrzené povinnosti po delší dobu.
Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta sjednaná sazbou za každý den (či jiný sjednaný časový úsek) trvání prodlení dlužníka se s dobou prodlení dlužníka postupně navyšuje, je však možné při posouzení přiměřenosti uplatněného nároku na smluvní pokutu přihlédnout též k tomu, zda a jak věřitel uplatňoval právo požadovat po dlužníku splnění povinnosti utvrzené smluvní pokutou. Je–li věřitel, vůči němuž je dlužník v prodlení se splněním své povinnosti utvrzené smluvní pokutou, lhostejný k osudu své smluvní pokutou utvrzené pohledávky, nijak se o splnění povinnosti dlužníka v prodlení nezajímá, lze i tuto okolnost zohlednit při posouzení (ne)přiměřenosti uplatněného nároku na smluvní pokutu za dobu prodlení dlužníka, neboť může svědčit o tom, že splnění povinnosti dlužníka utvrzené smluvní pokutou mělo pro věřitele ve skutečnosti nižší význam a že smluvní pokuta již neodpovídá zájmům věřitele narušeným prodlením, které měly být smluvní pokutou chráněny.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 23 Cdo 1567/2024, ze dne 26. 6. 2025)
Chyba v psaní ve stanovisku vydaném podle § 14 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Stanovisko úřadu vydané podle § 14 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, zvláště obsahuje-li konstatování porušení práva či omluvu, je způsobilé vyvolat konkrétní právní následky, zejména zánik nároku žadatele na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, lze-li ve stanovisku obsažené konstatování porušení práva či omluvu považovat ve smyslu § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. za zadostiučinění přiměřené (dostačující) vzniklé nemajetkové újmě. Jde tak o právní jednání ve smyslu § 545 a násl. o. z. [„Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.“].
Chyba v psaní spočívající v nesprávném uvedení data narození adresáta ve stanovisku, jímž je v rámci předběžného projednání nároku podle § 14 a násl. Zákona č. 82/1998 Sb. poskytnuto zadostiučinění formou konstatování porušení práva [§ 31a odst. (2) zákona č. 82/1998 Sb.], nečiní toto právní jednání neurčitým ani zdánlivým, je–li z ostatních identifikačních údajů a z obsahu stanoviska nepochybné, komu je určeno a jaký je jeho význam; v takovém případě je morální satisfakce účinně poskytnuta.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 30 Cdo 3583/2024, ze dne 10. 6. 2025)