NSS: Pseudonymizované údaje; identifikovatelnost subjektu údajů
Pseudonymizované údaje [čl. 4 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů] nemusejí být v každém případě a ve vztahu ke každé osobě automaticky osobními údaji (čl. 4 odst. 1 tamtéž). Závěr, zda je subjekt údajů identifikovatelný – a informace o něm jsou tedy osobními údaji –, se může lišit v závislosti na tom, k jaké osobě se jeho identifikovatelnost posuzuje.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2025 číslo jednací 1 As 183/2023-62)
NSS: Změna právního názoru soudu na formu podání
Dospěl-li soud k závěru, že nebude přihlížet k podání ve smyslu § 37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. ve znění účinném do 31. 12. 2025 [„Podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Činí-li takový úkon kolektivní orgán nebo osoba, za niž podle zvláštního zákona nebo na jeho základě jedná kolektivní orgán, musí k němu být připojen opis usnesení takového orgánu, jímž byl s obsahem podání vysloven souhlas.“], neboť bylo učiněno v jiné formě a nebyla splněna podmínka jeho potvrzení či předložení originálu ve třídenní lhůtě, a tuto skutečnost vyznačil ve spisu a informoval o ní podatele, nemůže následně v důsledku změny svého právního názoru pokračovat v řízení o takovém podání.
(podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2025, číslo jednací 2 As 109/2024-25)
NSS: Zpracování osobních údajů Policií České republiky
I. Ustanovení § 65 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jak je vykládáno judikaturou správních soudů, dostatečně stanoví minimální podmínky zpracování osobních údajů (včetně údajů biometrických a genetických) tak, aby mohlo sloužit coby právní základ jejich zpracování podle čl. 8 a čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů.
II. Předání odsouzeného mimo věznici v rozporu s § 42a odst. (1) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody [„Odsouzený se předá policejnímu orgánu mimo věznici na dobu nezbytně nutnou k provedení úkonu probíhajícího řízení na základě písemné žádosti obsahující odůvodnění takového postupu. Žádost zašle policejní orgán alespoň 3 dny před provedením takového úkonu řediteli věznice. Žádost musí být schválena ředitelem příslušného útvaru Policie České republiky nebo jím písemně pověřeným příslušníkem Policie České republiky, náčelníkem Vojenské policie, anebo vedoucím příslušníkem Generální inspekce bezpečnostních sborů. „], samo o sobě nezpůsobuje nezákonnost tzv. identifikačních úkonů provedených policií po tomto předání podle § 65 odst. 1 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2025 číslo jednací 5 As 327/2022-48)