ÚS: Označení ustálené rozhodovací praxe v dovolání
Dovolání by mělo jasně odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu ve smyslu § 237 občanského soudního řádu, nejlépe citací data a spisové značky judikátu. Označuje-li dovolání ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, od které se odvolací soud odchýlil, pouze slovním popisem, lze dovolání považovat za bezvadné, jen je-li na první pohled zřejmé, o jakou rozhodovací praxi jde, a nejsou-li o tom žádné rozumné pochybnosti; v opačném případě trpí dovolání vadou, pro kterou ho Nejvyšší soud odmítne.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 142/26, ze dne 27. 5. 2026)
ÚS: Rozumné pochybnosti o výkladu unijního práva
Povinnost soudů řádně odůvodnit svá rozhodnutí představuje jeden z klíčových prvků práva na soudní ochranu chráněného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudy mají povinnost reagovat na argumenty a námitky účastníků řízení a vysvětlit, proč je nepřijaly. Rozhodnutí, které řádné odůvodnění postrádá, je nepřezkoumatelné a zpravidla porušuje právo účastníků řízení na soudní ochranu. Právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí není absolutní. Soudy nemusí podrobně odpovídat na každou námitku účastníka řízení. Rozsah povinnosti řádně odůvodnit rozhodnutí závisí na konkrétních okolnostech každého případu. Je vždy třeba posoudit, zda argument, na který soud neodpověděl, je pro souzenou věc relevantní a zda mohl mít vliv na výsledek řízení.
Rozhodnutí cizích soudů nejsou pro české soudy závazná, nicméně v oblasti aplikace unijního práva mají zvláštní význam. Soudy musí být v situacích judikaturních rozporů mezi soudy různých členských států zvlášť ostražité při posuzování případné neexistence rozumné pochybnosti o správném výkladu unijního práva a musí brát v úvahu zejména cíl řízení o předběžné otázce, kterým je zajistit jednotný výklad unijního práva.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 1779/25, ze dne 3. 6. 2026)
ÚS: Odvolání proti usnesení o návrhu na předběžné opatření
Není povinností obecných soudů doručovat protistraně odvolání proti usnesení o návrhu na předběžné opatření před rozhodnutím odvolacího soudu vždy a v každém případě, a to zejména proto, že by doručení odvolání protistraně nebylo ani účelné, ani vhodné, anebo by dokonce mohl být nevhodným doručením odvolání zmařen účel předběžného opatření, tedy mimořádného procesního institutu, který musí být do jisté míry založen na prvku překvapivosti. Neexistují-li takové okolnosti a soud hodlá vyhovět podanému odvolání, nezaslání odvolání protistraně porušuje právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a princip rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 324/26, ze dne 3. 6. 2026)
ÚS: Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
Stížnostní soud poruší zásadu ústnosti a přímosti v situaci, kdy při rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody přehodnotí výslech odsouzeného v otázce náhledu na svou trestnou minulost, aniž by tento důkaz zopakoval či jinak doplnil dokazování.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 204/26, ze dne 20. 5. 2026)