ÚS: Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o předběžné vazbě
Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím konkrétním jednáním nebo jinými specifickými okolnostmi. Opačný postup, omezující se na nedostatečné nebo obecné důvody, představuje porušení práva vyžádané osoby na osobní svobodu a nedotknutelnost osoby.
Není-li z návrhu na přijetí peněžité záruky nahrazující vazbu podle § 73a trestního řádu patrné, kdo má peněžitou záruku poskytnout, má se za to, že návrh činí sám obviněný (vyžádaný). V takovém případě má soud povinnost jej podle § 59 odst. 3 trestního řádu vyzvat k doplnění návrhu tak, aby byla osoba navrhující peněžitou záruku určena najisto.
Při hodnocení poměrů na straně vyžádané osoby v rámci rozhodování o předběžné vazbě je třeba zohlednit povahu trestné činnosti, pro kterou je tato stíhána, neboť i takovou skutečnost je třeba hodnotit při úvahách o možné alternativě vazebního omezení osobní svobody a o naplnění zákonných podmínek předběžné vazby podle § 94 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 515/25, ze dne 7. 5. 2025)
ÚS: Neodůvodnění usnesení Nejvyššího soudu o odkladu právní moci
Nepromítne-li se argumentace dovolatele do odůvodnění napadeného usnesení o odložení právní moci pravomocného rozhodnutí obecného soudu, aniž je ohrožení práv náležitě konkretizováno, dojde na straně toho, do jehož právního postavení zjednaného pravomocným rozhodnutím bylo zasaženo, k porušení práva na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, jakož i čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky; pouhý odkaz na § 243 písm. b) o. s. ř., popř. jeho pouhá citace, k naplnění této ústavní kautely (požadavek náležitého odůvodnění zásahu) nedostačuje.
I když působení usnesení Nejvyššího soudu o odkladu právní moci vydané podle § 243 písm. b) o. s. ř. je pouze dočasné, může v případě, kdy Nejvyšší soud stranám dovolacího řízení nevyloží důvody svého postupu, vést k zásadním a potenciálně nevratným následkům, jež na základě (vadného) pravomocného rozhodnutí, resp. v důsledku jeho výkonu mohou nastat v právní sféře dovolatele (ale i druhé strany řízení), takže následné poskytnutí ochrany (ve věci samé) již nemusí mít žádný reálný význam, anebo může vést zbytečně k dalším soudním sporům.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 588/25, ze dne 15. 5. 2025)
ÚS: Nepřipuštění osoby jako poškozené v trestním řízení
Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, porušuje právo dané osoby na soudní ochranu a na přístup k soudu chráněné čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 956/25, ze dne 13. 5. 2025)