ÚS: Opomenutí trestního soudu rozhodnout o adhezním nároku

 

I. Nerozhodnutí soudu v trestním řízení o řádně a včas uplatněném nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy představuje tzv. nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a zakládá porušení základního práva stěžovatele (poškozeného) podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. V případě porušení základního práva stěžovatele (poškozeného) je nutno individuálně posoudit odůvodněnost kasace rozhodnutí o vině a trestu, v němž výrok o náhradě škody a nemajetkové újmy chybí, s ohledem na možný nepřiměřený zásah do ústavně zaručených práv obviněného. V případě, kdy některý výrok chybí, Ústavní soud může přikázat obecnému soudu (namísto kasace) vydání dodatečného, tzv. doplňujícího, rozhodnutí tak, aby byl zcela vyčerpán předmět řízení.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 1876/24, ze dne 7. 1. 2025)

 

 

ÚS: Žádost poškozeného o úhradu nákladů na znalecký posudek

 

Je nepřípustné, a v rozporu se základními ústavními zásadami (čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny), aby trestní soudy kladly na poškozené či obviněné nové povinnosti (zde v podobě nutnosti vyžádat si znalecký posudek až po rozhodnutí soudu podle § 151a odst. 1 trestního řádu), které z pozitivního práva neplynou.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 2050/24, ze dne 22. 1. 2025)

 

 

ÚS: Nepřiznání náhrady újmy poškozené v trestním řízení

 

Obecný soud má v trestním řízení povinnost svým postupem usilovat o naplnění podmínek pro přiznání náhrady škody či nemajetkové újmy v adhezním řízení. Nepřizná-li soud uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, a neodůvodní-li náležitě své závěry, poruší ústavně zaručené právo oběti na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v souvislosti s tím i ústavně zaručená práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Je-li v případě uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy v trestním řízení zřejmé, že zjištěný skutkový stav rozhodujícím soudům umožňoval právně posoudit intenzitu způsobených psychických útrap poškozené, zejména je-li v popisu skutku ve výroku o vině rozsudku městského soudu uvedeno, že zranění poškozené bylo spojeno s rozvojem příznaků posttraumatické stresové poruchy, mělo být minimálně o části vzneseného nároku rozhodnuto již v rámci adhezního řízení. Odkázání na řízení ve věcech občanskoprávních by připadalo v úvahu až v případě zjišťování, zda stěžovatelka trpí dalšími trvalejšími zdravotními následky (např. posttraumatickou stresovou poruchou).

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 3160/24, ze dne 8. 1. 2025)