ÚS: Určení výše náhrady nákladů řízení

 

Je-li předmětem řízení výše pojistného plnění za nemajetkovou újmu na zdraví, je při určení výše náhrady nákladů řízení třeba vycházet z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, a nikoliv podle § 9 odst. 4 písm. a) téhož předpisu. Opačný postup může znamenat porušení práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 3004/24, ze dne 28. 1. 2025)

 

 

ÚS: Zastupování spolku v řízení o kasační stížnosti

 

Zastupuje–li spolek v řízení o kasační stížnosti člen, který je aktivním advokátem, pak bez dalších pochybností nezakládá skutečnost, že nereagoval na výzvu soudu k doložení plné moci udělené advokátovi či vysokoškolského právnického vzdělání, které zákon vyžaduje pro výkon advokacie, ve smyslu § 105 odst. 2 věta za středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, nedostatek podmínky řízení.

 

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 2512/24, ze dne 29. 1. 2025)

 

 

ÚS: Lhůta pro podání návrhu na ponechání obviněného ve vazbě

 

Návaznost na záruky spravedlivého procesu a ochranu práv obhajoby je podle Ústavního soudu důvodem pro závěr, že lhůta pro podání návrhu na ponechání obviněného ve vazbě podle § 72 odst. 2 trestního řádu musí být považována za lhůtu prekluzivní. Marným uplynutím lhůty podle § 72 odst. 2 trestního řádu ztrácí státní zástupce právo tento návrh podat; neznamená to však, že se vazba obviněného stává tímto momentem automaticky nezákonnou. Pakliže státní zástupce nepodá včasný návrh na prodloužení vazby, má ve zbytku tříměsíční lhůty ve smyslu § 72 odst. 1 trestního řádu možnost podat obžalobu, případně přijmout jiná vazbu nahrazující opatření.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 2387/24, ze dne 29. 1. 2025)