ÚS: Řízení o návrhu na povolení obnovy trestního řízení

 

Také v řízení o návrhu na povolení obnovy trestního řízení podle § 277 a násl. trestního řádu jsou obecné soudy povinny dodržovat princip kontradiktornosti, rovnosti účastníků řízení a právo na vyjádření garantované v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stížnostní soud nemůže rozhodnout o stížnosti státního zástupce proti rozhodnutí soudu, jímž byla povolena obnova trestního řízení, pokud odsouzený neměl možnost se se stížnostní argumentací seznámit.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 400/24, ze dne 15. 5. 2024)

 

 

ÚS: Řádné odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu

 

Soudy vyšších stupňů se mohou v odůvodnění svých rozhodnutí ztotožnit s tím, jak věc hodnotil nižší soud, jejich rozhodnutí se však nesmí vyčerpat prostým konstatováním takového souhlasu. Je třeba, aby v odůvodnění svých rozhodnutí nastínily – byť stručně – nosné úvahy, které je vedly k potvrzení přezkoumávaného rozhodnutí a které musejí zároveň odpovídajícím způsobem reflektovat argumenty předložené účastníky řízení. Odkázat na odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí je možné zejména v případě, kdy se námitky uplatněné v opravném prostředku shodují s námitkami uplatněnými v původním podání, o němž rozhodoval soud v napadeném rozhodnutí. I takový odkaz je přípustný pouze v podrobnostech, paušální odkaz na odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí jako celek bez jakékoliv vlastní argumentace však přijmout nelze, neboť takový postup je v rozporu s právem účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 3023/23, ze dne 22. 5. 2024)

 

 

ÚS: Lhůta k podání stížnosti proti usnesení v trestním řízení

 

1. Počátek běhu lhůty pro podání instanční stížnosti v trestních věcech při rozhodování o osobní svobodě (zde: o změně výkonu trestu odnětí svobody, kterým se stěžovatel zařazuje pro výkon trestu do věznice se zvýšenou ostrahou) se odvíjí až od doručení písemného vyhotovení soudního rozhodnutí. Seznámení se s písemným odůvodněním je totiž nezbytné pro kvalifikované podání stížnosti, protože oprávněná osoba musí mít možnost porozumět argumentaci soudu a zvážit možnost obrany proti němu.

2. Je proto porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, je-li instanční stížnost odmítnuta jako opožděná, neboť nebyla podána již v době, kdy stěžovateli ještě nebyly známy důvody, pro něž byl v předchozím řízení neúspěšný a které mohl zjistit teprve z písemného vyhotovení rozhodnutí.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 1001/24, ze dne 15. 5. 2024)