NSS: Žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu

 

I. Při posuzování žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu je třeba pojem „závažný veřejný zájem“ použitý v § 66 odst. 2 a 3 s. ř. s. vykládat shodně jako týž pojem užitý v § 66 odst. 2 s. ř. s.

II. Je dán závažný veřejný zájem na nestranném rozhodování správního orgánu. Pokud proto veřejný ochránce práv prokáže existenci systémového rizika podjatosti, je tím naplněn požadavek § 66 odst. 3 s. ř. s.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2024, číslo jednací 1 As 174/2022-92)

 

 

NSS: Aktivní procesní legitimaci environmentálního spolku

 

Environmentální spolek má aktivní procesní legitimaci k zahájení řízení podle § 142 správního řádu [„(1) Správní orgán v mezích své věcné a místní příslušnosti rozhodne na žádost každého, kdo prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jeho práv, zda určitý právní vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl a kdy se tak stalo. … (2) Podle odstavce 1 správní orgán nepostupuje, jestliže může o vzniku, trvání nebo zániku určitého právního vztahu vydat osvědčení anebo jestliže může otázku jeho vzniku, trvání nebo zániku řešit v rámci jiného správního řízení. … (3) Pro dokazování v řízení o určení právního vztahu platí ustanovení § 141 odst. 4 obdobně.“] a může se domáhat vyslovení neúčinnosti veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí nebo určení, že v daném případě nelze nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou. To platí i tehdy, pokud není environmentální spolek osobou ve smyslu § 168 správního řádu [„Veřejnoprávní smlouva, nejde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 160, která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví písemný souhlas. Není-li tento souhlas získán, může správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.„].

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2024, číslo jednací 2 As 8/2023-33)

 

 

NSS: Vznik přeplatku na pojistném na sociální zabezpečení

 

Jestliže účinností reorganizačního plánu zanikne část pohledávky orgánu sociálního zabezpečení za dlužníkem [§ 341 odst. 1 písm. a) /„(1) Reorganizaci lze provést zejména prostřednictvím těchto opatření: a) restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti, …“ / a § 356 /„(1) Není-li tímto zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi, a to i v případě, že svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásili; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv. …(2) Účinností reorganizačního plánu zanikají práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty, a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, není-li v tomto zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlišné od dlužníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tím není dotčeno. …(3) Práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena. … (4) Má-li účinností reorganizačního plánu dojít ke vzniku, změně nebo zániku práv k majetku v majetkové podstatě, lze potřebné projevy vůle jednajících osob zahrnout do reorganizačního plánu. Jsou-li reorganizačním plánem dotčena práva, která se zapisují do katastru nemovitostí nebo do jiného seznamu podle zvláštních právních předpisů, musí být tato práva v reorganizačním plánu přesně označena.“/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení], způsobuje plnění na zaniklou část pohledávky vznik přeplatku na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. To platí i tehdy, pokud dlužník plní jako obžalovaný za účelem využití institutu zvláštní účinné lítosti (§ 242 trestního zákoníku) [„Trestní odpovědnost za trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241) zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.“] ve výši podle dříve podané obžaloby.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2024, číslo jednací 2 Ads 181/2022-22)