NSS: Přeshraniční vliv záměru na životní prostředí

 

I. Státní hranice není v zásadě relevantní pro vymezení záměru podle § 3 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Naopak lze předpokládat, že části záměru, které umístěním bezprostředně navazují na státní hranici, spolu neoddělitelně souvisí a musí být posouzeny jako celek (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 10. 12. 2009, Umweltanwalt von Kärnten, C-205/08).

II. Přeshraniční vliv záměru je dán přinejmenším u těch záměrů, které překračují svým umístěním státní hranice a zároveň vždy vyžadují posouzení vlivů ve smyslu kategorie I přílohy I zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, resp. přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.

III. Správní orgány musí dotčené veřejnosti poskytnout včasnou a účinnou možnost účastnit se rozhodovacích řízení s posouzením vlivů na životní prostředí ještě předtím, než rozhodnou o žádosti o povolení. Tato povinnost plyne z čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, který má přímý účinek.

IV. Snižuje–li vnitrostátní úprava informační standard pro zahraniční dotčenou veřejnost v navazujícím řízení oproti informačnímu standardu v odděleném procesu mezistátní EIA, je nutné umožnit zahraniční dotčené veřejnosti efektivní účast i poté, co již uplynula lhůta pro přihlášení do navazujícího řízení, pokud nejde o zjevně obstrukční jednání, a to na základě přímé aplikace čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2021, čj. 10 As 36/2021-77)

 

 

NSS: Časové omezení pro uložení výtky soudnímu exekutorovi

 

Na ukládání výtky dle § 7a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, se nevztahují lhůty uvedené v § 117 odst. 3 téhož zákona a v § 9 odst. 1 [„Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.“] zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. To však neznamená, že by výtku bylo možné uložit bez jakéhokoliv časového omezení. Orgán ukládající výtku je i v tomto ohledu limitován základními zásadami činnosti správních orgánů (mj. zásadou minimalizace zásahů do právní sféry dotčeného subjektu a zásadou rychlosti a hospodárnosti postupu správního orgánu). Dodržení těchto zásad je třeba zkoumat s ohledem na konkrétní okolnosti věci.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2021, číslo jednací 7 As 8/2021-56)