Konec lhůty pro složení dražební jistoty podle zákona o veřejných dražbách

Z důvodové zprávy k novele zákona o veřejných dražbách č. 315/2006 Sb. nelze dovodit, že by bylo úmyslem předkladatele (zákonodárce) zakázat dražebníku (dokonce pod sankcí neplatnosti dražby, pakliže tak učiní), aby ve dražební vyhlášce sjednotil časový okamžik pro povinnost složení jistoty v hotovosti a formou bankovní záruky s ostatními způsoby úhrady dražební jistoty; ba naopak, jak ostatně takovému výkladu odpovídá i nové znění poslední věty ustanovení § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách („Není-li v dražební vyhlášce stanoveno něco jiného, končí lhůta pro složení dražební jistoty zahájením dražby.“).

Pakliže dražebník stanovil ve dražební vyhlášce povinnost úhrady dražební jistoty (všemi stanovenými způsoby) na nejzazší termín 16:00 hodin předcházejícího pracovního dne (pátek), nepostupoval v rozporu s ustanovením § 14 odst. 3 zákona o veřejných dražbách (pro účely posouzení důvodu neplatnosti veřejné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách).

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 21 Cdo 1376/2023, ze dne 9. 8. 2023)

Zákaz výroby, distribuce a prodeje konkrétních výrobků na území EU

Existence vykonatelného rozhodnutí českého civilního soudu zakazujícího povinnému výrobu, distribuci a prodej konkrétních výrobků s určitým označením a jejich uvádění na trh na území České republiky (na území Evropské unie) omezuje povinného v nakládání s těmito výrobky i tak, že je není oprávněn vyvézt na území nacházející se mimo Českou republiku (mimo Evropskou unii) s cílem tyto výrobky prodat. Konání dovolatelky na území České republiky spočívající ve vývozu předmětných výrobků za účelem jejich prodeje mimo Českou republiku a Evropskou unii tedy v projednávané věci bylo protiprávní; z vlastního protiprávního jednání přitom nelze dovozovat prospěch, a to ani ve formě ušlého zisku.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 30 Cdo 1191/2023, ze dne 28. 7. 2023)