Smlouva o dílo (zhotovení části stavby – bazénu)

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [zrušen od 01.01. 2024 zákonem č. 283/2021 Sb.] výslovně považuje bazén za stavbu, rovněž v odstavci 1 písmenu a) bodu 2 přílohy 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, účinného od 1. 1. 2024, se bazén do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku považuje za drobnou stavbu. Ze skutečnosti, že bazén je stavbou, vycházel Nejvyšší soud v řadě rozhodnutí.

V daném případě je nepochybné, že bazén měl vzniknout stavební a montážní technologií, když bazén měl být osazen do výkopu na vodorovnou betonovou desku, stěny měly být izolovány a obetonovány suchým betonem. Objednatel přitom měl provádět přípravu staveniště pro stavbu (výkopové práce, podsyp, betonáž základové desky, betonovou šachtu z tvárnic, vypodložení bazénu, zateplení stěn, zásyp suchým betonem). Zhotovitelka měla dodat vlastní bazén a provést montáž tohoto bazénu.

Podle ustanovení § 2587 o. z. [„Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.„] je tudíž smlouvu mezi účastníky řízení nutno považovat za smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení části stavby.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 23 Cdo 2680/2023, ze dne 14. 11. 2023)

Práva zakladatele ve vztahu k existující obecně prospěšné společnosti

Práva zakladatele ve vztahu k existující obecně prospěšné společnosti jsou čistě osobního charakteru a nemají majetkovou povahu. Nejsou proto součástí jmění ve smyslu § 495 o. z. a netvoří pozůstalost ve smyslu § 1475 odst. 2 o. z., a tudíž ani nepřechází na dědice podle § 1475 odst. 1 o. z. Jinak je tomu u zaniklých právnických osob, u nichž při přeměnách fúzí či rozdělením rozštěpením přecházejí práva zakladatele na nástupnickou právnickou osobu.

Tuto skutečnost ostatně reflektuje též zákon o obecně prospěšných společnostech, když s právním nástupnictvím zaniklých zakladatelů výslovně počítá pouze u zakladatelů – právnických osob (srov. § 8 odst. 7 větu první). Ustanovení § 8 odst. 6 z. o. p. s. totiž neobsahuje zvláštní právní úpravu k obecné úpravě právního nástupnictví fyzických osob (dědění) a právnických osob (přeměny), naopak z této obecné právní úpravy vychází (odkazuje na ni). Institut vyloučení přechodu práv a povinností zakladatele na jinou osobu uvedený v § 4 odst. 4 větě druhé z. o. p. s. se vztahuje k oprávnění správní rady podle § 8 odst. 7 věty první z. o. p. s., nikoliv k právnímu nástupnictví, na něž odkazuje § 8 odst. 6 z. o. p. s.

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 1339/2023, ze dne 5. 12. 2023)