Okruh dědiců ze zákonné dědické posloupnosti

Podle ustanovení § 1640 odst. 2 o. z. dědí pouze děti dětí prarodičů zůstavitele (nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele), na základě tohoto ustanovení ještě vzdálenější potomci prarodičů zůstavitele nedědí.

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 24 Cdo 116/2024, ze dne 27. 5. 2024)

Vklad vlastnického práva na základě rozsudku vydaného v trestním řízení

Rozsudek soudu vydaný v trestním řízení, kterým bylo vysloveno zabrání věci, je nepochybně vkladovou listinou, a to samozřejmě jen tehdy, splňuje-li náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí. Takový rozsudek je pravomocný, a nestanoví-li tento zákon něco jiného, i vykonatelný, jestliže zákon proti němu odvolání nepřipouští. Rozsudkem, proti němuž zákon nepřipouští odvolání, je rovněž rozsudek odvolacího soudu; rozsudek odvolacího soudu proto nabývá právní moci vyhlášením.

Právní moc rozsudku soudu vydaného v trestním řízení má nejen stránku formální, která vyjadřuje jeho zásadní – s výhradou využití mimořádných opravných prostředků a rozhodnutí o ústavní stížnosti – nezměnitelnost, ale rovněž stránku materiální; materiální právní mocí se rozumí jeho závaznost. Výrok rozsudku soudu vydaného v trestním řízení, kterým bylo vysloveno zabrání věci podle ustanovení § 101 odst. 2 písm. e) trestního zákona, je závazný – jak vyplývá z materiálních účinků právní moci – pro jejího (dosavadního) vlastníka.

V projednávané věci je nepochybné, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291, byl vyhlášen dne 17. 3. 2022 a že tímto dnem také nabyl právní moci. Projevem materiální stránky právní moci je v jeho výroku o zabrání věci závaznost rozsudku pro vlastníka zabrané věci. Závěr odvolacího soudu, podle kterého byly splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona vyžadující, aby podle tohoto rozsudku (jeho výroku o zabrání věci) bylo vloženo vlastnické právo ve prospěch České republiky, je v souladu se zákonem.

Vlastnici zabrané věci lze přisvědčit, že v trestním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 162/2021 nebylo (v době odvolacího řízení, předcházející vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291) vzato v úvahu její postavení zúčastněné osoby ve smyslu § 42 trestního řádu, což vedlo k tomu, že její procesní práva byla (zejména) v odvolacím trestním řízení hrubě porušena. Uvedené však nemůže vést k závěru, že by se nemohla uplatnit materiální stránka právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291; navzdory všem vadám, k nimž nepochybně došlo v trestním řízení, je třeba dovodit, že i takové rozhodnutí je pro ni (jako pro vlastnici zabrané věci) závazné. Odvolací soud správně uvedl, že zjednání nápravy nelze provést ani v řízení před katastrálním úřadem, ani před soudem v řízení podle části páté o. s. ř.; tyto orgány nejsou oprávněny posuzovat vady, k nimž došlo v průběhu trestního řízení, a ani se postarat o jejich odstranění. Své námitky (má-li vůbec zájem o jejich náležité zohlednění) musí vlastnice zabrané věci uplatnit u takových orgánů, které mají kompetenci rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291, zrušit.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 24 Cdo 454/2024, ze dne 9. 5. 2024)