Snížení pojistného plnění z (havarijního) pojištění podle § 2800 odst. (2) o. z.
S ohledem na výslovné znění § 2800 odst. (2) o. z. nelze než konstatovat, že vědomost pojištěného (nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo) při porušení právní povinnosti s podstatným vlivem na vznik nebo zhoršení následků pojistné události je významnou okolností ovlivňující úvahu o přiměřenosti snížení pojistného plnění pojistitelem, není však zákonnou podmínkou pro vznik oprávnění pojistitele pojistné plnění snížit.
V případě porušení povinnosti z vědomé nedbalosti pojištěného (zejména u povinnosti významné pro bezpečnost osob a ochranu majetku), či dokonce u úmyslného porušení povinnosti, by snížení pojistného plnění mělo být vyšší než při porušení povinnosti z tzv. nedbalosti nevědomé, kde by bylo namístě snížit pojistné jen minimálně či právo na snížení pojistného plnění pojistiteli zcela odepřít. Taková diferencovanost míry snížení pojistného plnění v závislosti na existenci a míře zavinění při porušení povinnosti pojištěným je nezbytná i s přihlédnutím k tomu, že význam má nadále mít (kromě smluvní povinnosti) porušení jakékoli zákonné povinnosti, nejen té, která je stanovena občanským zákoníkem či zákonnou úpravou pojištění. Významnými okolnostmi pro posuzování míry snížení pojistného plnění nadále zůstávají všechny okolnosti konkrétní věci, zejména též závažnost jednání, jím došlo k porušení povinnosti a její důležitost.
Za současné právní úpravy mají zásadní význam konkrétní ujednání pojistné smlouvy. Podle odborné literatury „povaha § 2800 o. z. je dispozitivní a smluvní strany se od něj mohou vzájemnou dohodou odchýlit„. Pojistitel s pojistníkem tedy mohou v pojistné smlouvě sjednat od zákona i od všeobecných smluvních podmínek odlišné předpoklady pro možnost snížení pojistného plnění pojistitelem, například navázání tohoto oprávnění na porušení povinností pojistníkem (pojištěným nebo jinou osobou, která má na pojistné plnění právo) podle konkrétně vymezeného stupně zavinění, či výčtem porušení povinností, pro něž pojistitel pojistné plnění snižovat nebude.
Pro stanovení míry, v jaké se uplatní § 2800 odst. 2 o. z., bude také významné to, o jaký typ pojištění půjde a jak bude definována pojistná událost, tj. situace, v níž je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění. V určitých případech (s přihlédnutím k úmyslu stran) nebude připadat aplikace § 2800 odst. (2) o. z. vůbec do úvahy. Např. byl–li by jako pojistná událost sjednán nahodilý i třeba nedbalostně zaviněný střet s jiným vozidlem, stěží by bylo možno dovodit, že bylo úmyslem stran sjednat omezení pojistného plnění z důvodu nedbalostního porušení povinnosti pojištěným, kvůli kterému došlo ke střetu vozidel a ke vzniku pojistné události.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 1079/2024, ze dne 25. 6. 2025))
Práva na ochranu proti zásahům do pověsti právnických osob
Vzhledem k závěrům Ústavního soudu vysloveným v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 26/24 a sp. zn. IV. ÚS 2672/23 již nadále nemohou být aplikovatelné závěry vyslovené v R 66/2022 o tom, že právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené (samotným) neoprávněným zásahem do své pověsti podle § 135 odst. 2 o. z.
Při posuzování práv na ochranu proti zásahům do pověsti právnických osob podle § 135 odst. (2) o. z. je třeba analogicky použít rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ve vztahu k právům stanoveným na ochranu proti nekalé soutěži. Je tak i zde nutno rozlišovat mezi podmínkami vzniku jednotlivých (zvláštních) deliktních závazků vyplývajících ze samotného ohrožení či porušení (absolutního) práva právnické osoby na ochranu její pověsti (spjatých s tzv. nárokem zápůrčím a tzv. nárokem odstraňovacím ve smyslu § 135 odst. 1 o. z.), oproti vzniku (obecného) deliktního závazku k odčinění nemajetkové újmy poskytnutím přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 2894 odst. (2) o. z., jehož podmínkou je, aby nemajetková újma, jež má být poskytnutím přiměřeného zadostiučinění odčiněna, na straně poškozeného (obdobně jako v případě takto způsobené újmy majetkové) skutečně (v příčinné souvislosti se zaviněným protiprávním jednáním škůdce) vznikla.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 31 Cdo 1145/2025, ze dne 18. 6. 2025)