Škoda způsobená uprchlým domácím zvířetem sloužícím k výdělečné činnosti
I. Podle § 2934 o. z. [„Slouží–li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník zvíře svěřil.“] slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník zvíře svěřil. V případě odpovědnosti podle § 2934 o. z. se vlastník zvířete (osoba, jíž bylo zvíře svěřeno) zprostí své odpovědnosti, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že (ač potřebnou pečlivost zanedbal) by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti (případ neexistující příčinné souvislosti). Existenci okolností svědčících pro zproštění odpovědnosti tvrdí a prokazuje odpovědná osoba.
Dozorem nad zvířetem ve smyslu § 2934 o. z. se rozumí taková péče, která zabrání, aby mohlo zvíře způsobit újmu. Zahrnuje veškerou starost o zvíře (o jeho přístřeší, obživu, výcvik, používání nebo vedení). Potřebnou pečlivostí při dozoru nad zvířetem se rozumí taková pečlivost (úroveň péče), kterou by vynaložila průměrně obezřetná a rozvážná odpovědná osoba v postavení vlastníka nebo osoby, jíž zvíře svěřil, a to v konkrétní situaci, při které došlo k újmě. Jedná se tedy o objektivní měřítko. Požadavky kladené na odpovědnou osobu nesmí být přepjaté, takže po ní nelze požadovat, aby zabránila všem škodám, které teoreticky připadají v úvahu.
Konkrétní opatření vyžadovaná po odpovědné osobě nejsou většinou stanovena obecně závaznými právními předpisy, a proto je třeba vycházet z konkrétních okolností případu a zvyklostí soukromého života. Zohlední se zejména druh zvířete, jeho individuální ale i obecné vlastnosti, povaha nebo zda se již v minulosti zachovalo nebezpečně (např. projevilo agresi). Přihlédnout lze nepochybně k místu, na němž se zvíře v rozhodné době nacházelo – zda se jednalo o místo lidnaté, zda byla v blízkosti dopravní cesta a jak byla frekventovaná apod. Rozsah potřebné pečlivosti se bude zvyšovat s tím, jak vysoká škoda a s jakou pravděpodobností hrozí nebo jaké statky jsou ohroženy.
II. U zvířat chovaných v ohradách se musí zkoumat (a to zpravidla za pomoci odborného vyjádření nebo znaleckého posudku), zda byl ohradník řádně zbudován, v jakém byl stavu, zda mohl zabránit útěku zvířat, zda byl vhodného typu (např. elektrický, dřevěný či kovový), zda byl dostatečně vysoký, zda ho odpovědná osoba pravidelně a dostatečně často kontrolovala nebo zda se na pastvině s ohledem na její velikost nenacházelo příliš mnoho zvířat apod.
U pastvin s dobytkem zpravidla postačuje elektrický ohradník, který se obecně považuje za dostatečný k zajištění, aby z pastviny dobytek neutekl. To však neznamená, že je vyloučena povinnost odpovědné osoby vizuálně kontrolovat i skutečný stav elektrického ohradníku, a to například i proto, aby bylo zjištěno, zda nenastala situace obdobná, jako v posuzované věci, tedy že v důsledku pádu větví přestane ohradník plnit svoji funkci, aniž by došlo k přerušení průtoku elektrického proudu. Za takové situace by totiž byla kontrola výhradně zkoušečkou nedostatečná. V obdobných případech by měl proto soud zhodnotit, zda odpovědná osoba nezanedbala fyzickou kontrolu elektrického ohradníku, přirozeně po zjištění skutkových okolností pro takové posouzení podstatných.
Po vlastníku dobytka v extenzivním chovu nelze požadovat neustálou kontrolu, neboť takový požadavek by neodpovídal poměrům běžného života, kdy jsou chovatelé i zaměstnáni či provozují živnost, a musí tak věnovat čas i své pracovní činnosti.
III. Lze souhlasit s tím, že výstraha před zhoršením meteorologické situace v daném místě obecně může být impulsem pro odpovědnou osobu, aby provedla mimořádná opatření nad rámec obvyklých činností. Nelze však požadovat, aby vždy, když sdělovací prostředky hlásí silný vítr, byl chovatel povinen v přírodě zkontrolovat celistvost a funkčnost ohradníku. Rozhodné jsou poměry v daném místě a čase (a to jak z meteorologického hlediska, tak i z jiných hledisek jako je např. stav ohradníku, přírodní poměry na pastvině a jejím okolí, její rozloha apod.) a vzhledem k nim je třeba posuzovat přiměřenou pečlivost.
IV. V projednávané věci lze shrnout, že za daných okolností, kdy elektrický ohradník byl dostatečně vysoký a dobře udržovaný, jeho funkčnost byla zkontrolována (stejně jako každý den) před odjezdem žalovaného na služební cestu, aniž by bylo zjištěno nějaké poškození, nic nenasvědčovalo tomu, že by hrozilo jeho poškození a žalovaný věděl, že se následující den vrátí, je na místě závěr, že žalovaný v rozhodné době učinil vše, co po něm lze z hlediska potřebné pečlivosti požadovat. Nemohl předvídat, že pád části stromu jiného vlastníka na ohradník nepřeruší průtok elektřiny (což by vyvolalo kontrolu ohradníku), ale způsobí, že ohradník budou moci zvířata překročit, a tak z pastviny uniknout. Pokud soudy považovaly žalovaným uskutečněná opatření za dostatečná, bylo na žalobkyni, aby poukázala na další konkrétní opatření, která měl žalovaný provést.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 2365/2024, ze dne 12. 11. 2025)