Výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu

Při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se nepoužije § 2295 o. z. [„Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.“] , výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného obohacení.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 26 Cdo 3735/2022, ze dne 20. 6. 2023)

Neplatnost výpovědi z nájmu bytu pro rozpor s dobrými mravy

Rovněž u výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. [(2) Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že … b) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni …„] se soud může (k tvrzení účastníků nebo vyplyne-li to ze spisu) zabývat otázkou neplatnosti výpovědi z nájmu bytu jako právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 [„(1) Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. … (2) Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.„] ve spojení s § 588 o. z. [„Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“]. Ačkoliv pro naplnění výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 2 písm. a), b) o. z. není významné, jaká je intenzita potřeby bydlení pronajímatele, jeho či manželových příbuzných, může být tato okolnost významná (spolu s dalšími skutečnostmi) pro posouzení, zda výpověď z nájmu není neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 26 Cdo 3296/2022, ze dne 20. 6. 2023)