Určení vlastnického práva k majetku zpeněženému z majetkové podstaty
I. Platnost kupní smlouvy, kterou insolvenční správce zpeněžil majetek z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, lze zpochybnit pouze žalobou na určení její neplatnosti podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona.
Ø Určení vlastnického práva se nelze domáhat na základě argumentu o neplatnosti smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení majetku z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu podle § 289 insolvenčního zákona.
Předpokladem odstoupení od smlouvy je (mimo jiné) existence platné smlouvy. Již proto nemůže následné odstoupení od (platné) smlouvy představovat právně významnou skutečnost v řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona. Tím spíše pak nemůže být (pro takové určení) rozhodné ani následné smluvní vyloučení (odvolání) účinků takového odstoupení od smlouvy (po zániku závazku v důsledku odstoupení).
II. V případě, kdy po (platném) zpeněžení prodejem mimo dražbu v insolvenčním řízení (nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí) dojde následně ke stavu, kdy se podle hmotného práva (na základě odstoupení od smlouvy, k němuž může dojít např. i v době po skončení insolvenčního řízení) má vrátit vlastnictví zpeněženého majetku dlužníku (respektive – za trvání insolvenčního řízení – do majetkové podstaty), je dán dlužníkův naléhavý právní zájem na určení jeho vlastnického práva k takovému majetku.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 14/2024, ze dne 13. 8. 2025)
Námitka neplatnosti převodu nemovitostí podle § 44a odst. (1) exekučního řádu
Jestliže se k exekučnímu příkazu nepřihlíží (protože byl vydán po zahájení insolvenčního řízení dlužníka), nemůže námitka neplatnosti převodu nemovitostí dle § 44a odst. 1 exekučního řádu vznesená soudním exekutorem v exekučním příkazu samostatně obstát; není způsobilá zpochybnit převod vlastnického práva.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 174/2023, ze dne 30. 7. 2025)