Regresní úhrada státu za nepřiměřenou délku řízení
I. Pokud jen jediný územní celek v přenesené působnosti (popř. jen jediná úřední osoba) sám zapříčinil vznik průtahů či jiné zaviněné formy nesprávného úředního postupu vedoucích k nepřiměřené délce řízení, je povinen podle § 16 odst. (1) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem [„Nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily.“] státu nahradit celou takto vzniklou škodu, tedy částku, kterou stát poškozenému na základě zákona a v souladu s ním poskytl jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Tím není dotčeno právo osoby, vůči níž je regres uplatňován, zpochybňovat výši škody či nemajetkové újmy, kterou stát již dříve primárnímu poškozenému uhradil. Podílelo-li se na jejím vzniku více takto odpovědných subjektů, je třeba nejprve určit míru jejich vzájemného zavinění na vzniku nepřiměřené délky řízení. Takto zjištěný poměr pak bude určující i pro navazující vymezení, v jakém rozsahu se budou tyto subjekty podílet na úhradě škody, která státu opodstatněně vznikla.
II. Má–li uplatněný postižní nárok původ výlučně v primární odpovědnosti státu z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce konkrétního správního řízení, není přiléhavé vycházet z ustanovení § 16 odst. (3) zákona č. 82/1998 Sb. [„Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno proto, že se ten, kdo je vydal, řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí, nemá stát právo na regresní úhradu.“], neboť toto ustanovení míří výlučně na situace, kdy žalobou uplatněný regresní nárok pokrývá škodu či nemajetkovou újmu založenou nezákonným rozhodnutím. Samotné rozhodnutí o obnově řízení, dosud navíc formálně nezrušené, i kdyby bylo shledáno tzv. materiálně nezákonným, v dané věci nepředstavovalo tzv. odpovědnostní titul, neboť v důsledku jeho vlastní existence poškození žádný vlastní nárok vůči státu neuplatnili a stát neuplatnil z téhož důvodu žádný regresní nárok proti žalovanému.
III. Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k obdobnému účelu sledovanému § 16 odst. 3) [„Stát může požadovat regresní úhradu pouze ve výši odpovídající účasti územního celku v samostatné působnosti, územního celku v přenesené působnosti či úřední osoby na způsobení vzniklé škody.“] zákona č. 82/1998 Sb. regresní nárok státu na náhradu škody vůči tomu, kdo se jím řídil, avšak právě a jen v tom rozsahu, v jakém onen závazný právní názor představoval příčinu nezbytného prodloužení celkové délky řízení.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 30 Cdo 105/2026, ze dne 14. 4. 2026)
Zákaz převodu státních pozemků ležících na území národních parků
Zrušení § 23 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [do 28.02. 2025 – „(1) Na území národních parků nelze zcizit pozemky, které jsou ve vlastnictví státu. … (2) Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné zájmy ochrany přírody.“] zákonem č. 36/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, neznamená, že by po 1. 3. 2025 neexistoval zákaz převodu pozemků ve vlastnictví státu ležících na území národních parků; dosavadní zákaz byl nahrazen úpravou obsaženou v § 61b zákona č. 114/1992 Sb.[ od 01.03. 2025 – „(1) Pozemky ve vlastnictví státu nacházející se na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek nelze prodat, darovat ani jinak úplatně nebo bezúplatně převést na jinou osobu. Právní jednání učiněná v rozporu s tím jsou neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. … (2) Zákaz převodu podle odstavce 1 se nepoužije na … a) zastavěný stavební pozemek69), na kterém byla realizována stavba zapsaná v katastru nemovitostí, … b) spoluvlastnický podíl státu na pozemku podle odstavce 1, … c) směny pozemků odůvodněné naplňováním cílů ochrany přírody a krajiny podle tohoto zákona, … d) pozemek, o jehož trvalé nepotřebnosti rozhodla podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích správa národního parku nebo Agentura, … e) silniční pozemek, na němž je umístěno těleso silnice, která je podle zákona o pozemních komunikacích ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je podle zákona o pozemních komunikacích ve vlastnictví obce, a to v případě, že se jedná o převod pozemku do vlastnictví tohoto kraje nebo obce, … f) silniční pozemek, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zákona o pozemních komunikacích vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou, … g) pozemek, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách. … (3) K převodům podle odstavce 2 písm. a) až e) je třeba souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. … (4) Souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí je dále třeba k převodu … a) pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází na území chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace nebo přírodní památky, s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 2 písm. f) a pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách, … b) pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází v ochranném pásmu zvláště chráněného území, s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 2 písm. f) a pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách, … c) stavby ve vlastnictví státu, která se eviduje v katastru nemovitostí a je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu, s výjimkou stavby zřízené na pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách. … (5) Souhlasné stanovisko podle odstavce 3 a 4 je třeba i v případě, že nemovitá věc leží ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu jen zčásti. … (6) Souhlasné stanovisko podle odstavce 3 a 4 je podmínkou platnosti právního jednání, kterým k převodu dochází. Vydává jej v písemné formě Ministerstvo životního prostředí pro jednotlivé případy na základě odůvodněné a doložené žádosti příslušné organizační složky státu, státní organizace nebo jiného subjektu, který hospodaří s majetkem státu. Souhlasné stanovisko Ministerstvo životního prostředí vydá pouze v případě, že se nejedná o pozemek nebo stavbu, které jsou potřebné pro naplňování cílů ochrany zvláště chráněného území. Na vydání stanoviska se nevztahuje správní řád a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem. … (7) Souhlasné stanovisko podle odstavce 4 se nevyžaduje pro převod pozemků a staveb podle zákona o Státním pozemkovém úřadu, zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby s výjimkou převodu pozemků, které se nachází na území přírodních rezervací a přírodních památek„].
Pozemek ve vlastnictví státu nacházející se na území národního parku proto v zásadě není vhodným náhradním pozemkem k naturální restituci podle zákona č. 229/1991 Sb. a nelze jej oprávněné osobě převést ani na základě jí podané žaloby v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu státu, ledaže je dána zákonná výjimka ze zákazu jeho převodu.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 28 Cdo 134/2026, ze dne 21. 4. 2026)