KS: Řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty
Cizinec, o jehož žádosti o vydání zaměstnanecké karty dosud nebylo rozhodnuto [§ 169t odst. 7 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců], a jenž tedy není držitelem zaměstnanecké karty ve smyslu § 42g odst. 7 uvedeného zákona, může v průběhu řízení o žádosti změnit zaměstnavatele nebo pracovní pozici postupem podle § 41 odst. 8 správního řádu. Správní orgán takto změnu obsahu podání povolit může, hrozí-li podateli vážná újma (§ 41 odst. 8 věta druhá před středníkem správního řádu), nebo ji povolit musí, prokáže-li žadatel, že příčinou jeho žádosti jsou závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění (§ 41 odst. 8 věta třetí ve spojení s § 41 odst. 4 správního řádu). Prokáže-li tedy žadatel o vydání zaměstnanecké karty, že o změnu zaměstnavatele nebo pracovní pozice žádá ze závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění, ministerstvo vnitra změnu obsahu žádosti povolí.
(podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 12. 2024, číslo jednací 48 A 10/2023-61)
NSS: Zvýšení starobního důchodu o tzv. výchovné
Podmínku péče o dítě osobně v největším rozsahu (čl. II zákona č. 323/2021 Sb.) může splnit i osoba, u které se tato péče v pracovní či studijní oblasti života nijak viditelně neprojeví například na omezení výdělku nebo kariérního růstu. Toto omezení může být v konkrétním případě vykládáno jako indicie svědčící o tom, který z rodičů o nezletilé dítě osobně pečoval v největším rozsahu, nikoliv však jako jedna ze zákonných podmínek pro přiznání tzv. výchovného.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2025, číslo jednací 10 Ads 271/2024-35)
NSS: Nesplnění náhradního opatření k nápravě
Nesplní-li právnická nebo podnikající fyzická osoba náhradní opatření k nápravě podle § 86 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které spočívá v povinnosti něco vykonat (zde ve stanovené lhůtě obnovit funkce Ludvíkovického rybníka jako budoucího náhradního biotopu), dopustí se trvajícího přestupku podle § 88 odst. 2 písm. g) téhož zákona, za který jí lze opakovaně uložit pokutu, pokud nejde o totožný skutek; odlišení skutku je dáno časovým obdobím, po něž trvá nesplnění nápravného opatření, což musí být ve výroku rozhodnutí vymezeno.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2025, číslo jednací 5 As 253/2024-40)