6 Tdo 187/2023 – lichva spáchaná zneužitím tísně.

Lichva spáchaná zneužitím tísně

 

Nejvyšší soud odmítl dovolání ve věci lichvy spáchané zneužitím tísně.

 

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání obviněného, který zneužil tíživé finanční situace ženy z Mladoboleslavska. Té v roce 2012 poskytl půjčku v hodnotě 400 000 Kč pod podmínkou, že půjčka bude zajištěna uzavřením kupní smlouvy na bytovou jednotku, kterou v té době vlastnila.

 

Žena žila v bytě se svými nezletilými dětmi a pod hrozbou exekuce dřívějšího finančního závazku se obrátila na obviněného s žádostí o půjčku. Obviněný jí nabídl půjčku pod podmínkou, že než částku splatí, byt převede na společnost, kterou spoluvlastnil se svojí manželkou. Žena měla po dohodě s obviněným splatit půjčku během čtyř let. V důsledku tíživé situace žena s podmínkami souhlasila a podepsala kupní smlouvu, ve které byla stanovena hodnota bytu na půjčenou částku, tedy 400 000 Kč. Obvyklá cena bytové jednotky však podle znaleckého posudku v roce 2012 byla 1 570 000 Kč.

 

Žena v souladu s dohodou po uplynutí čtyř let v roce 2016 a opětovně v roce 2017 žádala o vrácení bytu do jejího vlastnictví, neboť půjčku již splatila. Její žádosti však nebylo ze strany obviněného vyhověno. Bytová jednotka nejen nebyla ženě zpět převedena, nýbrž byla žena naopak vyzvána k vyklizení a předání bytu. V roce 2016 obviněný, prostřednictvím realitní společnosti, v níž byl předsedou představenstva, byt prodal za cenu 2 450 000 Kč třetí osobě.

 

Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi byl obviněný odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, podmíněně odloženému na zkušební dobu v trvání pěti let. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikatelské činnosti související s poskytováním finančních služeb v oblasti realit a s poskytováním úvěrů a zápůjček či jiných obdobných finančních služeb ve výměře sedmi let a peněžitý trest ve výměře 1 000 000 Kč. Obviněný byl rovněž zavázán k povinnosti zaplatit poškozené částku 1 170 000 Kč jako náhradu škody.

 

Obviněný se proti tomuto rozsudku odvolal ke Krajskému soudu v Praze, který jeho odvolání zamítl. Proti usnesení krajského soudu se obviněný dovolal k NS a dožadoval se zrušení rozhodnutí soudů nižších stupňů. NS dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné. Podle zjištění NS řízení před soudem prvního stupně i odvolacím soudem netrpělo namítanými vadami, s opakovaně vznášenými námitkami obviněného se navíc zcela správně vypořádaly již zmíněné soudy. NS mj. konstatoval, že obviněný věděl, že se poškozená nachází ve stavu tísně a že plnění jsou k sobě v hrubém nepoměru. Přesto této situace využil k obohacení. Obviněný se tedy svého jednání dopustil zaviněním ve formě úmyslu přímého podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

 

Odmítavé usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.03.2023 spisové značky 6 Tdo 187/2023 bylo zveřejněno ve webové databázi NS a je dostupné z níže uvedeného linku:  

 

https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/AECBD2859FE814A4C12589DA00183D55?openDocument&Highlight=0