ÚS: Stanovení výkupní ceny a zeleného bonusu

 

I. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kterým se stanovují výkupní ceny a zelené bonusy v tabulkách rozdělených podle druhů technologických postupů a roku uvedení výrobny elektřiny do provozu, je podzákonným právním předpisem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky. Při jeho posuzování není Ústavní soud v postavení instančně nadřízeného cenového orgánu, který by za konkrétní rok posuzoval přesnost matematických výpočtů a správnost jednotlivých měrných investičních nákladů.

II. Energetický regulační úřad má při stanovení výše výkupních cen a zelených bonusů jistou míru správního uvážení, která však nesmí být zneužita, a musí v konečném důsledku zajistit naplnění zákonných záruk v podobě garance návratnosti a přiměřeného zisku nejpozději s koncem stanovených období. Zda k naplnění těchto zákonných záruk došlo, nebo nikoliv, přitom nelze posuzovat na základě cenového rozhodnutí pro jeden konkrétní rok, ale až v celém patnáctiletém období u požadavku na zajištění prosté návratnosti investice, resp. dvacetileté doby u požadavku přiměřeného zisku.

III. Rozlišení druhově vymezených skupin adresátů cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle toho, kdy jimi provozované fotovoltaické elektrárny byly uvedeny do provozu, a jakou mají výši instalovaného výkonu, je morálně neutrální, nediskriminační a nelze je podřadit pod žádnou ze „zakázaných“ kategorií ani pod „jiné postavení“ podle čl. 3 odst. 1 in fine Listiny základních práv a svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 23/22, ze dne 8. 11. 2023)

 

 

ÚS: Výpočet odměny advokáta dle advokátního tarifu

 

I. Ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, je „zbytkové„ ustanovení, které se pro výpočet odměny použije ve všech ostatních případech, kdy předmět právní pomoci není možno podřadit pod jiné ustanovení advokátního tarifu. Je-li předmětem řízení věc penězi ocenitelná, je třeba pro výpočet odměny použít primárně § 8 odst. 1 téhož předpisu. V opačném případě jde o nerespektování kogentní právní úpravy případně porušující právo účastníka na ochranu vlastnictví podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Má-li odvolací soud na určení hodnoty věci ve smyslu § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, odlišný názor než soud prvního stupně, je povinen účastníka řízení na možnou změnu náhledu upozornit a umožnit mu na ni reagovat, jinak poruší jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1750/23, ze dne 7. 11. 2023)

 

 

ÚS: Nepřiznání odkladného účinku správní žalobě

 

Jestliže navrhovatel žádost o odkladný účinek a správní žalobu spojí v jednom společném podání, mají obecné soudy při posuzování žádosti o odkladný účinek povinnost vycházet z celého obsahu podání.

Pokud správní soud v odůvodnění usnesení o nepřiznání odkladného účinku konstatuje, že navrhovatel nesplnil povinnost tvrdit konkrétní újmu, aniž by se jakkoliv vypořádal s konkrétními tvrzeními navrhovatele o hrozící újmě, neobstojí takové rozhodnutí z hlediska požadavku náležitého odůvodnění, který vyplývá z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 1641/23, ze dne 31. 10. 2023)