25 Cdo 590/2025 – účinky KONCENTRACE ŘÍZENÍ po vrácení věci nadřízeným soudem / 21 Cdo 2675/2024 – VÁZANOST civilního soudu TRESTNÍM ROZHODNUTÍM o spáchání trestného činu.

Účinky koncentrace řízení po vrácení věci nadřízeným soudem

 

Zrušení rozhodnutí a vrácení věci nadřízeným soudem samo o sobě nemá za následek prolomení zákonné koncentrace řízení. Účinky koncentrace pomíjejí jen ve vztahu ke skutkovým závěrům, které nadřízený soud pokládá za nesprávné nebo za předčasné. Koncentrace není nastolena ani vůči okolnostem, jež nadřízený soud na rozdíl od soudu nižší instance pokládá za relevantní podle hmotného práva a ohledně kterých právě pro nesprávný hmotněprávní názor soudu nižšího stupně nedošlo ke koncentraci řízení, neboť účastníci o jejich důležitosti nebyli poučeni podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř.


(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 590/2025, ze dne 3. 12. 2025)

 

 

Vázanost civilního soudu trestním rozhodnutím o spáchání trestného činu

 

I. Soud v občanskoprávním řízení je vázán trestním rozhodnutím v rozsahu, kdo trestný čin spáchal, v jaké formě zavinění, jakým jednáním, že vznikla škoda a že je dána příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody i tehdy, je-li způsobení škody znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu.

 

?    Vázanost rozhodnutím o spáchání trestného činu se netýká rozsahu a výše škody,

 

neboť rozhodnutí v trestním řízení posuzuje škodu pouze z hlediska pojmových znaků daného činu, nikoliv z hlediska občanskoprávní odpovědnosti za škodu podléhající odlišným pravidlům.

 

?    Soud rozhodující v občanskoprávním řízení o nároku na náhradu škody není při svém rozhodnutí vázán ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. trestním rozsudkem v otázce existence a míry spoluzavinění poškozeného na vzniku škody a není vázán ani výší škody, je-li v trestním rozsudku uvedena.


Byl-li tedy žalovaný trestním rozsudkem uznán vinným z trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti podle § 159 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákona, bylo tím i pro soud rozhodující v občanskoprávním řízení závazně vyřešeno mimo jiné i to, že je dána příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a následkem skutkově popsaným v trestním rozhodnutí. Důsledky z hlediska občanskoprávní odpovědnosti za škodu si soud rozhodující v občanskoprávním řízení musí posoudit sám.


II. Subjektivní hranice vázanosti trestním rozsudkem dopadá jen na osoby, které v trestním řízení měly prostor skutkově a právně argumentovat a činit návrhy.


(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 21 Cdo 2675/2024, ze dne 11. 12. 2025)