ÚS: Odůvodnění zpětného nepřiznání výživného pro dítě
Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou obecné soudy povinny o takovém návrhu rozhodnout a náležitě své závěry odůvodnit. Pokud tak neučiní a stanoví výživné až od zahájení řízení, nebo dokonce až od právní moci rozhodnutí, jde o rozhodnutí nepřezkoumatelná, porušující základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 1895/25, ze dne 22. 1. 2026)
ÚS: Styk nepříbuzných osob s nezletilými dětmi
Při posuzování návrhu na styk nepříbuzné osoby s dítětem podle § 927 občanského zákoníku musí soud nejprve zkoumat, zda je účastník řízení osobou dítěti společensky blízkou a zda k ní má dítě citový vztah. Teprve poté přistoupí k posouzení, zda by absencí styku s takovou osobou vznikla dítěti újma. Dospěje-li soud k závěru o možné existenci újmy v případě absence styku, může jej upravit.
O stanovení styku mezi dítětem a nepříbuznou osobou lze rozhodnout pouze tehdy, je–li takový styk v jeho nejlepším zájmu, přičemž je nezbytné brát v úvahu vztahy se všemi dalšími příbuznými a osobami jemu společensky blízkými a posoudit, zda úpravou styku nevznikne rodinné napětí či vyhrocené vztahy.
Nedodrží-li obecné soudy při svém rozhodování uvedená kritéria, poruší právo účastníků řízení na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 3 Úmluvy o právech dítěte.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 2724/25, ze dne 16. 1. 2026)
ÚS: Hájitelná tvrzení v situaci „tvrzení proti tvrzení„
I. Z práva na účinné vyšetřování lze dovodit povinnost orgánů činných v trestním řízení ve fázi před zahájením trestního stíhání provést důkladné a dostatečné prověření skutečností, které jsou předmětem hájitelného tvrzení, tedy zjistit skutkový stav v co nejvyšší možné míře a obstarat si pro tento účel všechny dostupné důkazy způsobilé skutkový stav objasnit. Končí-li věc rozhodnutím v přípravném řízení, musí být z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení seznatelné úvahy stran hodnocení provedených důkazů, musí v nich být jednoznačně ukotvena dosažená skutková zjištění a vysvětleny úvahy vedoucí k přijatým právním závěrům.
II. Je-li vzneseno hájitelné tvrzení o prožitém znásilnění, lze z práva na účinné vyšetřování dovodit, že v situaci tzv. tvrzení proti tvrzení je povinností orgánů činných v trestním řízení obzvlášť pečlivě hodnotit získané důkazy a zvažovat, zda lze pro řádné zjištění skutkového stavu možné obstarat důkazy další. Pokud další důkazy způsobilé objasnit skutkový stav zajistit nelze, je povinností orgánů činných v trestním řízení tuto skutečnost vysvětlit v odůvodnění rozhodnutí, kterým se trestní řízení končí.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 1671/24, ze dne 21. 1. 2026)