Elektronická aukce při zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu
Elektronická aukce provedená v souvislosti s prodejem majetku mimo dražbu podle § 286 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona není zpeněžením majetku ani jiným způsobem nakládání s tímto majetkem ve smyslu § 225 odst. (4) insolvenčního zákona [„Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno.“].
Elektronická aukce není zákonem vymezeným pojmem, není zvláštním způsobem uzavření smlouvy ve smyslu § 1771 o. z., není ani veřejnou dražbou. Z její povahy a účelu plyne, že představuje prostředek transparentního zjištění a vyhledání vhodných zájemců o koupi předmětu aukce s cílem dosáhnout co nejvyšší úplaty; předchází zpeněžení, nejde však o zpeněžení jako takové. S vítězem aukce, jenž nabídne nejvyšší částku, je následně zahájeno jednání o uzavření kupní smlouvy.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 49/2024, ze dne 30. 4. 2026)
Funkční celek zajištěného majetku a odměna insolvenčního správce
Při zpeněžování zajištěného majetku z majetkové podstaty v insolvenčním řízení a na ně navazujícím určení odměny insolvenčního správce z výtěžku zpeněžení postupem podle § 1 odst. (2) vyhlášky č. 313/2007 Sb. je třeba pojem funkční celek vykládat do určité míry autonomně, s ohledem na účel insolvenčního řízení a jeho zásady, jež se projevují i v požadavcích na zpeněžování majetkové podstaty.
Pro určení souboru nemovitostí jako funkčního celku ve smyslu § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. je rozhodující (s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem věci) jejich faktická či funkční souvislost (funkční provázanost), která může být dána i předpokládaným společným hospodářským využitím a zejména ekonomickou výhodností zpeněžení takového majetku jako celku; na to lze usuzovat i z průběhu zpeněžování.
Jestliže insolvenční správce a dražebník nechají fakticky či funkčně propojené nemovitosti ocenit jako celek, zajištěný věřitel navrhne zpeněžit je jako celek a nabyvatel je jako celek vydraží, půjde zpravidla o funkční celek i pro účely určení odměny insolvenčního správce; existenci funkčního celku je však nutno vždy posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu.
(podle usnesení Nejvyššího soudu senátní značky 29 NSČR 37/2025, ze dne 28. 5. 2026)