ÚS: Rozhodnutí o adhezním nároku v trestním řízení
Je porušením základních práv poškozené osoby v trestním řízení, pokud obecný soud trvá na zpracování znaleckého posudku jako klíčového podkladu pro rozhodnutí o uplatněném adhezním nároku ve smyslu § 2958 občanského zákoníku, a současně přes návrh nerozhodne o žádosti o přenesení nákladů za zpracování znaleckého posudku na stát podle § 151a trestního řádu, přestože k němu jsou splněny zákonné podmínky.
Postup, kdy v trestním řízení obecný soud v rámci adhezního řízení jako nezbytný podklad pro rozhodování o nároku poškozené osoby na náhradu nemajetkové újmy spočívající v zásahu do jejích osobnostních práv vyžaduje znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví, je v rozporu s § 2956 občanského zákoníku a představuje porušení základních práv takové osoby.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 10/25, ze dne 29. 5. 2025)
ÚS: Právo a povinnost styku s dítětem
Rodičovská odpovědnost zahrnuje práva i povinnosti rodičů vůči dítěti, vč. práva a povinnosti styku. V případě návrhu na změnu úpravy styku, spočívající v rozšíření styku s nepečujícím rodičem, který je ke styku způsobilý, je obecný soud povinen posoudit, zda návrh představuje úpravu poměrů nezletilých dětí, která je v souladu s jejich nejlepším zájmem. Postup obecného soudu, který takový návrh zamítne na základě obecného argumentu, že povinnost státu zajistit právo dítěte na styk s rodiči je třeba chápat pouze jako právo rodiče (resp. vytvoření podmínek pro rodiče ke styku), nikoliv povinnost styku, může založit rozpor s právem na soudní ochranu, zaručeným čl. 36 odst. 1 Listiny.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 2423/24, ze dne 21. 5. 2025)
ÚS: Nepřiznání adhezního nároku zvlášť zranitelné oběti
I. Postup obecného soudu, kterým svévolně nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
II. Plyne-li závažný zásah do lidské důstojnosti nebo osobní integrity ze samotné podstaty trestného činu, za který byl obžalovaný odsouzen, trestní soud je povinen přiznat poškozenému náhradu újmy alespoň za tuto újmu na jeho základních – resp. v terminologii občanského zákoníku přirozených – právech, a to i bez dalšího dokazování; to platí především u zvlášť zranitelných obětí.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 3450/24, ze dne 21. 5. 2025)