ÚS: Náležité odůvodnění jako procesní záruka
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí jakožto jedna z takových procesních záruk tuto procedurální povahu práva na soudní ochranu neprolamuje. Právu na řádné odůvodnění odpovídá povinnost soudu seznámit účastníky s klíčovými úvahami, které jej vedly k danému rozhodnutí, a povinnost vypořádat se s relevantními argumenty. Relevantní argumenty jsou ty, které by mohly mít vliv na výsledek řízení. Z práva na řádné odůvodnění ovšem neplyne právo na „jediné správné“ odůvodnění. Přednese-li soud srozumitelným způsobem klíčové úvahy, které jej vedly k danému rozhodnutí, a vypořádá-li se s relevantními argumenty, není jeho rozhodnutí protiústavní jen proto, že podle názoru stěžovatelů či Ústavního soudu měl být veden úvahami jinými, resp. se měl s relevantními argumenty vypořádat jinak. Opačný závěr by vedl k tomu, že by se stěžovatel mohl v ústavní stížnosti domáhat určitého řešení v rovině podústavního práva s tím, že obecný soud své řešení odůvodnil určitým způsobem, ačkoliv řešení požadované stěžovatelem mělo být odůvodněno způsobem jiným. Takové nastavení by popíralo ústavně vymezenou roli Ústavního soudu a smysl institutu ústavní stížnosti.
Jádro principu ochrany zaměstnance jakožto typově slabší smluvní strany v pracovněprávních vztazích má svůj ústavní původ v čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a je třeba ho brát v potaz jako výkladový princip. Čl. 26 odst. 3 Listiny ale neslouží k ochraně zaměstnance před každým skončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1815/25, ze dne 15. 1. 2026)
ÚS: Aktivní legitimace k podání komunální stížnosti
I. K ochraně práva na samosprávu slouží řízení o komunální ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy a § 72 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Právo na samosprávu není základním právem nebo svobodou ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy.
II. Aktivní legitimaci k podání komunální stížnosti má pouze zastupitelstvo obce či kraje. Podmínkou pro posouzení takové stížnosti je doložení, že zastupitelstvo v zákonem stanovené lhůtě usnesením projevilo vůli komunální stížnost podat.
(podle stanoviska Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS-st. 62/25, ze dne 17. 12. 2025)
ÚS: Důvěra rodiče v soudní rozhodnutí
I. Při nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty (§ 502 zákona o zvláštních řízeních soudních) musí civilní soudy pečlivě posoudit, proč se styky rodiče s nezletilými dětmi neuskutečnily a co bylo příčinou jejich zmaření. Civilní soudy musí zkoumat všechny okolnosti každého případu včetně jeho kontextu. Ne každé porušení vykonatelného rozhodnutí vyžaduje, aby stát vždy a za každých okolností reagoval uložením pokuty.
II. Důvěra v právo zahrnuje též důvěru ve vydaná soudní rozhodnutí. Pokud rodič jednal v důvěře ve vydané předběžné opatření, pro jeho důvěru nemá význam, že o tři měsíce později odvolací soud označil předběžné opatření za nezákonné.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 2966/25, ze dne 21. 1. 2026)