ÚS: Náhrada za užívání účelové komunikace
Dojde-li k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva (čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako účelová komunikace, která se nachází v uzavřeném prostoru a není veřejně přístupná, přísluší jejímu vlastníku náhrada ze strany jejího uživatele, a není-li poskytována, lze ji po něm vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení.
Z odůvodnění rozhodnutí soudu musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Vyplývá-li z provedených důkazů v řízení obecnými soudy, že předmětný pozemek ve vlastnictví stěžovatele byl užíván žalovaným, přičemž má i přes svá specifika (jde o pozemek honební, který je součástí areálu bažantnice, a tvoří jej neveřejná účelová komunikace) určitou užitnou hodnotu (i když pro užší okruh zájemců) a je i ocenitelný, jak vyplývá z provedených znaleckých posudků, nelze přisvědčit krajskému soudu, že tento pozemek s ohledem na jeho uvedená specifika není způsobilý k pronájmu za jakkoli nízké nájemné, že má nulovou hodnotu, a proto ho nebylo možné v rozhodném období pronajmout. Z uvedeného naopak vyplývá, že na straně žalovaného užíváním tohoto pozemku bezdůvodné obohacení v rozhodném období vzniklo.
Krajským soudem provedené hodnocení důkazů v rozporu se zjištěnými skutečnostmi způsobilo, že skutková zjištění, o něž se vydaná rozhodnutí opírají, jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy, což mělo za následek nesprávně zjištěný skutkový stav a následně i vadné právní posouzení předmětné věci. Napadená rozhodnutí je proto nutno považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 1030/25, ze dne 30. 7. 2025)
ÚS: Výrazně omezený styk rodiče s dítětem
Rozhodnutí, které upravuje styk rodiče s dítětem ve značně omezeném rozsahu, musí zároveň obsahovat konkrétní výhled jeho dalšího rozšiřování. V opačném případě může být porušeno právo rodiče na péči a výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 894/25, ze dne 30. 7. 2025)
ÚS: Překvapivé skutkové posouzení věci obecným soudem
Je neústavní takový postup civilních soudů, kdy Nejvyšší soud v kasačním rozhodnutí přehodnotí skutková zjištění nalézacího soudu a odvolacího soudu a soudy nižšího stupně poté bez doplnění dokazování přijmou skutkové závěry, které jsou zcela protichůdné vůči závěrům učiněným v předchozím řízení. Takový postup je překvapivý a vykazuje znaky libovůle, čímž porušuje základní požadavky čl. 36 odst. 1 Listiny.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 2349/24, ze dne 30. 7. 2025)
ÚS: Překvapivé rozhodnutí o nákladech prvostupňového řízení
V případech tzv. bagatelních věcí je s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí obecného soudu důvodnost ústavní stížnosti vyloučena. Stejně tak je před Ústavním soudem omezen přezkum rozhodnutí soudů o náhradě nákladů řízení. Otázka náhrady nákladů řízení může nabýt ústavněprávní dimenzi v případě extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení, což nastává např. v důsledku interpretace a aplikace příslušných ustanovení zákona, týkajících se náhrady nákladů řízení obecnými soudy, v nichž je obsažen prvek svévole, libovůle nebo je-li v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, v důsledku čehož může dojít k porušení práva stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
V postupu městského soudu, který odlišně od obvodního soudu – a navíc nesprávně – vyhodnotil obvodním soudem zjištěný skutkový stav, aniž s touto změnou svého názoru účastníky řízení seznámil, a následně svůj závěr v napadeném rozsudku zcela nedostatečně odůvodnil, byl obsažen prvek svévole a jeho rozhodnutí je tak v extrémním rozporu s principy spravedlnosti a požadavky věcně přiléhavého a rozumného vypořádání posuzovaného právního vztahu. Tím se městský soud v důsledku nesprávné interpretace a aplikace příslušných ustanovení občanského soudního řádu dopustil extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení a v důsledku toho došlo v předmětné věci k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 1761/25, ze dne 23. 7. 2025)