ÚS: Zákaz přítomnosti otců u porodu

 

Analytická právní věta

Právo na náhradu škody dle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nelze podmiňovat vyčerpáním opravných prostředků, které by nemohly vést k účinné nápravě nebo by mohly vést ke zhoršení právního postavení jednotlivce. To se týká rovněž přípustnosti uplatnění nároku na náhradu škody, je-li tato škoda způsobena nezákonným opatřením obecné povahy za situace, kdy nebylo možno vzhledem ke stavu právní úpravy dosáhnout jeho zrušení.

PRÁVNÍ VĚTY

1. Ústavní soud zastává materiální náhled na splnění podmínek odpovědnosti státu za škodu a připouští, že dotčené rozhodnutí nemusí být zrušeno nebo změněno. Tato výjimka z pravidla reaguje na specifické případy, kdy by se požadavek na zrušení nezákonného rozhodnutí jevil jako nepřiměřeně formalistický a fakticky by vylučoval odpovědnost státu za škodu. Právo na náhradu škody dle čl. 36 odst. 3 Listiny totiž nelze podmiňovat vyčerpáním opravných prostředků, které by nemohly vést k účinné nápravě nebo by mohly vést ke zhoršení právního postavení jednotlivce. To se týká rovněž přípustnosti uplatnění nároku na náhradu škody, je-li tato škoda způsobena nezákonným opatřením obecné povahy za situace, kdy nebylo možno vzhledem ke stavu právní úpravy dosáhnout jeho zrušení.

2. V rámci testu proporcionality je soud povinen zkoumat, zda zásah do základního práva, k němuž dochází prostřednictvím příslušného opatření obecné povahy, má ústavně legitimní a o zákonné cíle opřený důvod a zda je činěn jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle. Není-li některá z uvedených kumulativních podmínek splněna, jedná se o důvod zakládající neústavnost, a tedy i nezákonnost opatření obecné povahy.

3. Účast otce u porodu spadá do rozsahu základního práva na rodinný život garantovaného čl. 32 Listiny a čl. 8 Úmluvy. Narození dítěte je totiž bezesporu velmi významným, ne-li dokonce tím nejvýznamnějším okamžikem rodinného života, jehož společné prožití je s to posílit vzájemná a společná pouta mezi matkou, otcem a dítětem. Ústavní soud proto neakceptuje, že by právo matky, otce a dítěte být spolu v okamžiku porodu a chvílích bezprostředně následujících mělo zůstat mimo rámec ústavní ochrany.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 3319/22, ze dne 22. 5. 2023)

 

 

ÚS: Podmínky pro uložení pořádkové pokuty v trestním řízení

 

Porušení podmínek pro uložení pořádkové pokuty uvedených v § 66 odst. 1 trestního řádu nelze mít za jednoznačné a nepochybné, když ze spisového materiálu a z vyjádření policejního orgánu zjevně vyplývá, že požadavek policejního orgánu na poskytnutí požadovaných informací nebyl ze strany stěžovatelky jednoznačně odmítnut. Uvedené platí tím spíše za situace, kdy policejní orgán požadoval po stěžovatelce, coby subjektu uchovávajícího data, jimž právní řád přisuzuje vysoký stupeň ochrany, poskytnutí zálohy aktuálního obsahu e-mailové schránky, a kdy současně z vyjádření policejního orgánu vyplývá, že stěžovatelka byla ochotna požadovanou zálohu aktuálního obsahu e-mailové schránky vydat, avšak relevantně požadovala předložení povolení soudu ke sledování osob a věcí ve smyslu § 158d odst. 3 trestního řádu (či alespoň výrok tohoto rozhodnutí), přičemž prokazatelně nešlo o věc vedenou v režimu utajení. Neposkytl-li za takového stavu policejní orgán stěžovatelce povolení soudu a uložil-li jí pořádkovou pokutu, kterou byla sankcionována za to, že se v souladu se svými povinnostmi vůči nositelům jiných základních práv snažila v dobré víře ověřit, zda jsou splněny zákonné podmínky prolomení listovního tajemství, došlo k porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a k zásahu do jejího vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť jí byla uložena finanční sankce, která vycházela ze stavu, který neměl oporu v ústavně konformním výkladu předmětných právních norem.

Garance vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod se v prvé řadě dotýká vztahu mezi jednotlivcem a státem, když zajišťuje povinnost veřejné moci jednat tak, aby do vlastnického práva jednotlivce nezákonně nezasahovala. Zároveň integrální součástí ochrany majetkových práv je též ochrana legitimního očekávání, které vychází především z právní úpravy a ustálené judikatury. Takto stěžovatelka legitimně očekávala, že nemůže být zasaženo do jejích majetkových práv, neboť odůvodněně dbala na ochranu soukromí jednotlivce.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 710/23, ze dne 30. 5. 2023)

 

 

ÚS: Zohlednění nejlepšího zájmu dítěte

 

Pokud obecný soud nezaloží své rozhodnutí v řízení o péči o nezletilé na posouzení nejlepšího zájmu nezletilých, kterých se věc týká, což se projeví i v nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí, a bez řádného odůvodnění nepřihlédne ani k vyjádřenému přání nezletilých, poruší právo účastníků na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod i právo nezletilých zaručené v čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 409/23, ze dne 30. 5. 2023)