ÚS: Výše finanční náhrady za odňatý a nevydaný pozemek
Při určování výše finanční náhrady za odňaté a nevydané pozemky musí správní orgány i obecné soudy vycházet ze třech podmínek: 1. přiměřená a rozumná výše náhrady, 2. náhrada nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny, 3. výše náhrady musí naplňovat účel restitučního zákonodárství, tj. odčinění nebo zmírnění majetkových křivd tak, jako by tomu bylo při vydání věci. Ačkoli nemusí být finanční náhrada nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny pozemku, musí příslušné orgány pro dodržení ústavněprávních požadavků poskytování náhrad zohlednit také růst cen nemovitostí jako specifického druhu věci a svou kalkulaci podrobně odůvodnit. Pokud toto příslušné orgány nezohlední, jedná se o porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 63/24, ze dne 11. 6. 2024)
ÚS: Žádost restituenta o finanční náhradu
I. Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a oprávněnými osobami, které žádají o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich postavení je rovné.
II. Žádostí o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle oprávněné osoby se zbytku restitučního nároku vzdát. V případě zjištění takové vůle, je třeba vzhledem k okolnostem věci posoudit, zda ji lze přiznat příslušné právní účinky.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 2763/23, ze dne 22. 5. 2024)
ÚS: Odůvodnění nákladového výroku odvolacím soudem
I pokud se odvolací řízení vede „pouze„ o náhradu nákladů řízení, plně se v něm uplatní požadavek řádného odůvodnění soudních rozhodnutí. Odvolací soud je povinen vždy posoudit všechny rozhodné skutkové a právní okolnosti případu, a to včetně konkrétního vypořádání argumentace v odvolání a ve vyjádření protistrany k němu. Zvláštní pozornost musí odvolací soud odůvodnění věnovat v případech, kdy ve stejné věci (zde po kasačním zásahu Ústavního soudu, které se ale netýkalo věcného posouzení věci) rozhoduje podruhé a své původní rozhodnutí mění.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 600/24, ze dne 12. 6. 2024)
ÚS: Rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění
Při rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění obecné soudy nemohou své posouzení založit pouze na trestní minulosti odsouzeného. Obecné soudy naopak musí vzít v potaz aktuální poznatky ohledně osobnosti odsouzeného, stav jeho nápravy a také prostředí, v němž by se ocitl po případném podmíněném propuštění. Pokud na základě takového posouzení dospějí k závěru, že předčasné propuštění není na místě, musí odsouzenému vysvětlit, co vyhovění jeho žádosti nadále brání. Podmíněné propuštění totiž nelze zcela vyloučit, ať už je odsouzený jakýkoliv.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 3024/23, ze dne 30. 5. 2024)