IV.ÚS 3523/20 – poučení žalobce o náhledu soudu na typ podané správní žaloby / IV.ÚS 637/21 – přezkum zákonnosti vazby po propuštění obviněného z vazby / I.ÚS 1226/21 – extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými závěry.

ÚS: Poučení žalobce o náhledu soudu na typ podané správní žaloby

 

I. Správní soud je povinen přihlížet ke skutečnosti, že v průběhu řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu nastal stav bezvýsledného vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně před nečinností správního orgánu (§ 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní). Došlo-li k bezvýslednému vyčerpání těchto prostředků v průběhu řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), odmítneli ji soud z důvodu, že v době jejího podání nebyla splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání zmíněných prostředků ochrany.


II. Správní soud poruší právo žalobce (navrhovatele) na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), neposkytneli mu poučení, že z hlediska určení žalobního (návrhového) typu, jímž se lze před soudem bránit, rozdílně od žalobce (navrhovatele) hodnotí povahu rozhodnutí, aktu, úkonu či nečinnosti správního orgánu, který má být soudem přezkoumán, a neumožníli žalobci (navrhovateli), aby tomu upravil obsah a petit žaloby (změnil žalobní či návrhový typ), ledaže by nebyly splněny podmínky ani pro takto upravenou žalobu (návrhu) nebo že by žalobce (navrhovatel) již podal jinou žalobu (návrh), která odpovídá povaze napadeného rozhodnutí, aktu, úkonu či nečinnosti správního orgánu.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 3523/20, ze dne 24. 8. 2021)

 

 

ÚS: Přezkum zákonnosti vazby po propuštění obviněného z vazby

 

Zamítne-li soud stížnost proti rozhodnutí o stěžovatelově vazbě jen na základě skutečnosti, že vazba již netrvá, ať už z důvodu propuštění či převedení do výkonu trestu, aniž by se zabýval zákonností vazby a důvodností jednotlivých stížnostních námitek, odepře stěžovateli v rozporu s čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 písm. c), odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod soudní ochranu proti zásahu do osobní svobody. Účelem přezkumu rozhodnutí o vazbě není jen dosažení propuštění z vazby, nýbrž i kontrola zákonnosti vazby po celou dobu jejího trvání, ať už pro účely morální satisfakce stěžovatele či pro potřeby uplatnění nároku na náhradu škody po konstatování nezákonnosti vazby.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 637/21, ze dne 24. 8. 2021)

 

 

ÚS: Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými závěry

 

Postrádá-li skutek, pro který byl stěžovatel odsouzen, oporu v provedených důkazech, dochází tím k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v konečném důsledku i k porušení presumpce neviny zaručené čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1226/21, ze dne 24. 8. 2021)