ÚS: Místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství

 

I. Limity činnosti územní samosprávy podle čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy České republiky ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod představují mimo jiné kogentní ustanovení zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, upravující jednotlivé základní parametry místních poplatků.

II. Upraví–li obec obecně závaznou vyhláškou úlevu na místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství pro zde přihlášené osoby (s trvalým pobytem na jejím území), kterou narušuje základní parametry tohoto poplatku stanovené týmž kogentním ustanovením zákona o místních poplatcích, dochází k porušení těchto kogentních ustanovení. Modifikuje–li obec výši poplatku podle kritéria trvalého pobytu, aniž tak činí z legitimního věcného důvodu a přiměřeně, nelze porušení kogentních ustanovení akceptovat jako ústavně chráněný projev práva na samosprávu a obec se ocitá mimo meze působnosti svěřené jejímu zastupitelstvu podle čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 27/22, ze dne 20. 12. 2023)

 

 

ÚS: Překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu

 

Je povinností odvolacího soudu, aby, dospěje-li k závěru o věcné správnosti výroku na základě odlišného právního posouzení věci, s tímto odlišným právním posouzením seznámil účastníky řízení a dal jim příležitost se k němu vyjádřit. Dozví-li se účastník řízení o změněném právním závěru až z vyhlášeného rozsudku odvolacího soudu, popř. z jeho písemného vyhotovení a nemá možnost proti němu argumentačně brojit a eventuálně vznášet důkazní návrhy, jde o porušení jeho práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 1472/23, ze dne 11. 1. 2024)

 

 

ÚS: Stížnost proti usnesení o ponechání ve vazbě

 

Nezbytným předpokladem naplnění smyslu a účelu jednak ústavně zaručeného práva na přístup k soudu a práva na spravedlivý proces, jakož i smyslu a účelu práva podat opravný prostředek (stížnost) vůči prvostupňovému soudnímu rozhodnutí, je reálná možnost seznámit se s rozhodovacími důvody obsaženými v rozhodnutí, jež je podrobeno stížnostní kritice [srov. např. nálezy ze dne 9. 6. 2009 sp. zn. IV. ÚS 426/09 (N 134/53 SbNU 681), ze dne 23. 9. 2010 sp. zn. III. ÚS 1542/09 (N 201/58 SbNU 787), ze dne 5. 2. 2019 sp. zn. IV. ÚS 3780/18 (N 21/92 SbNU 214), ze dne 10. 12. 2019 sp. zn. IV. ÚS 3003/19 (N 210/97 SbNU 258), ze dne 31. 5. 2018 sp. zn. I. ÚS 3842/17 (N 106/89 SbNU 573), ze dne 2. 11. 2022 sp. zn. III. ÚS 1946/22, ze dne 12. 7. 2023 sp. zn. I. ÚS 1301/23 aj.]. Proto jestliže z obsahu vyhlášení usnesení (oznámení) o vazbě nebyly seznatelné všechny důvody, o něž se opírá výrok rozhodnutí, a následně si obviněný po vyhlášení takového usnesení (§ 74 trestního řádu), kterému byl přítomen, ponechá lhůtu pro podání stížnosti, kterou následně podá ve lhůtě, která počala běžet od doručení opisu takového usnesení, je porušením jeho práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na spravedlivý proces zaručeného v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zamítne–li stížnostní soud tuto stížnost jako opožděnou s odůvodněním, že toto usnesení již bylo vyhlášeno v přítomnosti obviněného. Přítomnost obviněného při vyhlášení usnesení o vazbě, jehož plné znění (včetně odůvodnění) nebylo zapsáno v protokolu o úkonu, případně jehož plné znění (včetně odůvodnění) nebylo podchyceno zvukovým záznamem (§ 136, § 137, § 55a, § 55b trestního řádu), nemůže založit účinky oznámení [srov. např. nálezy ze dne 9. 6. 2009 sp. zn. IV. ÚS 426/09 (N 134/53 SbNU 681) či ze dne 12. 7. 2023 sp. zn. I. ÚS 1301/23 aj.], neboť obviněný má právo seznámit se před podáním stížnosti s písemným vyhotovením napadeného usnesení, aby se mohl vymezit proti jeho důvodům.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 3106/23, ze dne 20. 12. 2023)