ÚS: Obecní systém odpadového hospodářství

 

1. Obec má veřejnoprávní povinnost přebírat komunální odpad od nepodnikajících fyzických osob, při jejichž činnosti na území obce daný komunální odpad vzniká. Náklady spojené s plněním této veřejnoprávní povinnosti nese obec. K jejich hrazení může obec zavést některý z poplatků za komunální odpad. Není však možno nad rámec těchto poplatků vyžadovat další platby. Zavede-li je obec, je takový postup obcházením zákona.

2. Vydávání obecně závazných vyhlášek obcí je výkonem práva obce na samosprávu. Do jejich obsahu lze tak zasahovat pouze v případě, je-li rozporný se zákonem. Plní-li obec své veřejnoprávní povinnosti v oblasti nakládání s komunálním odpadem v rozsahu, jaký je předepsán právní úpravou, není na újmu, informuje–li obec ve své obecně závazné vyhlášce rovněž o možnosti ukládat (za zvýhodněných podmínek) odpad ve sběrném dvoře v jiné obci. To platí tím spíše, že takový režim zpoplatnění provozu sběrného dvora zůstane zachován bez ohledu na to, zda informace o něm bude uvedena v obecně závazné vyhlášce obce či nikoliv. Jen to, že je taková informace o možnosti ukládat odpad i ve sběrném dvoře v jiné obci zmíněna v obecně závazné vyhlášce, nezpůsobuje, že by se takový sběrný dvůr stal součástí obecního systému odpadového hospodářství.

3. Určí-li obec v obecně závazné vyhlášce, že rostlinné zbytky mohou být ukládány na místo specifikované v příloze k obecně závazné vyhlášce, pak takové určení samo o sobě nemůže představovat zneužití působnosti obce. Případné porušování povinností obce při nakládání s odpadem je třeba řešit v rámci kontrolních procesů podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, či souvisejících předpisů.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 39/23, ze dne 29. 11. 2023)

 

 

ÚS: Trvání důvodů předstižné vazby

 

V duchu tzv. doktríny zesílených důvodů pro trvání omezení osobní svobody musí být zřejmé, proč bylo k uvalení vazby přistoupeno a zda má dále trvat. Zároveň je třeba zvážit možnosti nahradit ji jiným vhodným opatřením podle trestního řádu.

 

Obecné soudy nemohou svou obavu z trvání důvodů předstižné vazby odůvodňovat pouhým odkazem na trestní minulost obviněného a skutečnost, že je uživatelem návykových látek. Vždy je třeba zhodnotit i osobní poměry obviněného a uvést konkrétní zdůvodnění, proč hrozí, že bude trestnou činnost opakovat.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 2498/23, ze dne 29. 11. 2023)

 

 

ÚS: Přednost nejlepšího zájmu dítěte

 

Primárním úkolem Ústavního soudu v rámci přezkumu rozhodnutí obecných soudů, týkajících se problematiky úpravy výchovných poměrů k nezletilým dětem je především posoudit, zda řízení před soudy bylo konáno a přijatá opatření byla činěna v nejlepším zájmu dítěte (čl. 3 Úmluvy o právech dítěte). Proto i přesto, že v řízení před obecnými soudy došlo k určitým procesním pochybením, je třeba s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, a to zejména zájmům, přání a potřebám nezletilého dítěte, i v rozhodnutí Ústavního soudu v souladu se zásadou zdrženlivosti citlivě upřednostnit nejlepší zájem dítěte a jen z důvodu zjištěných procesních pochybení obecných soudů nezasahovat zrušením ústavní stížností napadeného rozhodnutí do v mezidobí již stabilizovaných vztahů nezletilého dítěte s rodiči v rámci jeho svěření do střídavé péče. Takový přístup Ústavního soudu je odůvodněn zejména za situace, kdy procesní pochybení nemohou z ústavně právních hledisek (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) převážit nad nejlepším zájmem dítěte, zvláště když již opětovně probíhá další řízení, ve kterém bude případně možné na základě vyjádření nezletilého dosavadní rozvržení střídavé péče upravit v souladu s nejlepším zájmem dítěte podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, který je třeba zjišťovat zákonem vymezeným způsobem.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1096/23, ze dne 22. 11. 2023)