ÚS: Obecně závazná vyhláška obce Píšť o nočním klidu

 

Podle čl. 101 odst. 4 Ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Při posuzování výjimek z doby nočního klidu je třeba nahlížet na stanovení výjimek nejen optikou celkového množství akcí v rámci roku, měsíce či týdne, ale i jejich rozložením v průběhu roku či měsíce, které je často dáno povahou věci, tedy vazbou na konkrétní svátky či tradice v kombinaci s podmínkami, resp. možnostmi, které nabízejí letní měsíce či doba víkendů.

 

Koncentrace výjimek do období léta je přirozeným důsledkem vhodných podmínek pro venkovní akce právě v letních měsících. Referenčním rámcem pro posouzení splnění podmínky výjimečnosti však nemůže být pouze období letního času, či pouze období víkendů, neboť nic takového zákonodárce nepředvídá.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 44/23, ze dne 15. 5. 2024)

 

 

ÚS: Nevypořádání se s námitkami účastníka řízení

 

Součástí práva na soudní ochranu je povinnost obecných soudů řádně se vypořádat s námitkami účastníků řízení. Tomuto požadavku Nejvyšší soud v posuzované věci nedostál, neboť jeho argumentace ve vztahu ke stěžovatelovým námitkám neodpovídá obsahu dovolání a spisu.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 390/23, ze dne 7. 5. 2024)

 

 

ÚS: Změna ochranného psychiatrického léčení

 

Rozhodnutí o změně ochranného psychiatrického léčení ve formě ambulantní na ochranné psychiatrické léčení ústavní vydané v rámci vykonávacího řízení, není rozhodnutím ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 trestního řádu, a proto dovolání jakožto mimořádný opravný prostředek není proti takovému rozhodnutí ex lege přípustný.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 256/24, ze dne 22. 5. 2024)

 

 

ÚS: Platy soudců XVIII (únor až prosinec 2022)

 

I. Vládní návrh zákona lze projednat ve zkráceném jednání za stavu legislativní nouze, i když pro to nejsou splněny některé zákonné podmínky, je-li na tomto způsobu projednání dosaženo širokého konsenzu. Splnění této podmínky se posuzuje podle výsledku hlasování, zda jsou splněny podmínky pro projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání dle § 99 odst. 5 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. V tomto hlasování je třeba dosáhnout minimálně kvalifikované (ústavní) většiny 120 hlasů.

II. Z ústavněprávního pohledu vláda funguje kontinuálně. Podá-li vláda demisi nebo je-li odvolána, vykonává na základě pověření prezidenta republiky prozatímně své funkce až do jmenování nové vlády [čl. 62 písm. d) Ústavy]. Ústava tedy vychází z koncepce permanentního působení výkonné moci. Nečinnost jedné vlády proto sama o sobě nemůže „omlouvat“ vládu po ní následující a opravňovat ji v legislativním procesu k využívání mimořádných prostředků, jako je zkrácené projednání návrhu zákona.

III. Návrh zákona týkajícího se platových restrikcí musí být předem projednán s mocí soudní. Ústavní soud pokládá za dostatečné, bude-li návrh zákona projednán s předsedy Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchních soudů a krajských soudů a dále se zájmovými organizacemi soudců. Již poslanci musí mít možnost se seznámit se stanoviskem moci soudní a s tím, jak bylo vypořádáno. Nedodržení požadavku na projednání s mocí soudní samo o sobě není dostatečným důvodem pro zrušení zákona, ale promítá se do obsahového hodnocení, zda je platová restrikce souladná s ústavním pořádkem. Nebyl-li návrh zákona projednán s mocí soudní vůbec nebo zůstalo-li její stanovisko bez reakce, jde o přitěžující faktor nasvědčující tomu, že restrikce je nepřiměřená.

IV. Restrikcí soudcovských platů se z hlediska časového působení dělí na trvalé a dočasné. Trvalé restrikce mění parametry platového automatu, a představují nejzávažnější typ restrikce. Tato restrikce musí sledovat legitimní cíl, jehož není možné dosáhnout jinými prostředky, a nesmí nepřiměřeně omezit materiální zabezpečení soudní moci. Tuto restrikci je třeba odůvodnit komplexním ekonomickým rozborem. Dočasné restrikce nemění parametry platového automatu, ale na omezenou dobu jej nahrazují zvláštními pravidly. Dočasné restrikce musí být v prvé řadě odůvodněny výjimečnými okolnostmi. Ve srovnatelné míře musí dopadnout i na další „služebníky státu„, zejména představitele zákonodárné moci a nejvýše postavené představitele moci výkonné, a tato podmínka musí být splněna po celou dobu trvání restrikcí. I dočasná restrikce musí být přiměřená a dostatečně odůvodněná ekonomickým rozborem. Míra přísnosti přezkumu dočasné restrikce se odvíjí od toho, zda jde o restrikci ve formě snížení platu, zmrazení nebo (jen) snížení míry růstu. Forma dočasné restrikce se posuzuje srovnáním s příslušným obdobím předchozího roku.

V. Tak jako soudkyně a soudci očekávají, že jejich platové poměry budou stabilní veličinou, od soudkyň a soudců se očekává nadprůměrná osobní a morální integrita. Proto lze po soudkyních a soudcích spíše požadovat, aby strpěli zásah do svých platových poměrů, který sice původně nebyl zaveden v souladu s požadavky ústavního pořádku, avšak vlivem pozdější změny okolností se přesto týkal období, které bylo pro stát i většinu společnosti opravdu výjimečně obtížné. Výkon soudnictví je činností vyžadující trvalou a hlubokou důvěru společnosti. Jde o hodnotu „k nezaplacení“, proto je třeba právě ze strany soudní moci o její zachování a prohlubování trvale usilovat.

 

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 15/22, ze dne 15. 5. 2024)