ÚS: Zákaz konzumace alkoholických nápojů

 

I. Úprava v obecně závazné vyhlášce, která nedůvodně zvýhodňuje obec tím, že pro akce jí pořádané stanoví výjimku ze zákazu konzumace a podávání alkoholu na základě skutečnosti, že akci pořádá obec, kdežto jiný pořadatel akce musí pro výjimku ze zákazu splnit dodatečné podmínky, je v rozporu s principem rovnosti plynoucím z materiálního právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).

II. Obecně závaznou vyhláškou (čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky) nelze založit pravomoc k vydání zákonem neupraveného vrchnostenského správního aktu, který z materiálního hlediska naplňuje znaky správního rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. Pravomoc k vydání správního rozhodnutí nebo opatření obecné povahy lze podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod založit výhradně zákonem.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 7/21, ze dne 27. 7. 2021)

 

 

ÚS: Krádež spáchaná za nouzového stavu

 

I. Skutečnost, že stěžovatel byl odsouzen pro spáchání trestného činu podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku (krádež v období vyhlášeného nouzového stavu na území ČR) na základě právního názoru posléze překonaného velkým senátem Nejvyššího soudu, sama o sobě nezakládá porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv.

II. Výklad § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, jenž vede k ukládání tretu odnětí svobody v s dolní hranicí dvou let za jinak bagatelní krádež (která by při absenci recidivy nebyla trestným činem) nerespektuje interpretační rovinu zásady subsidiarity trestní represe a v konečném důsledku tak porušuje práva zaručená čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 39 Listiny základních práv a svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 767/21, ze dne 20. 7. 2021)

 

 

ÚS: Místní příslušnost soudu rozhodujícího o vazbě mladistvých

 

I. Neupravuje-li zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, jako lex specialis (srov. jeho § 1 odst. 3) odlišně místní příslušnost soudu rozhodujícího o vazbě mladistvých, je ústavně konformním postupem podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod její určení podle § 26 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k § 37 zákona o soudnictví ve věcech mládeže [srov. k tomu nález ze dne 19. 4. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 4/14 (N 68/81 SbNU 181; 201/2016 Sb.)].

II. Podání návrhu na vzetí do vazby může být úkonem trestního řízení podle § 12 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli jednacího řádu státního zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Takový neodkladný úkon obecně nepříslušného státního zastupitelství, který vede k uvalení vazby, lze považovat za ústavně konformní výjimečně pouze v případech, v nichž by ani při nejvyšším úsilí, jaké lze od orgánů činných v trestním řízení rozumně vyžadovat, nebylo možné postoupit včas věc příslušnému státnímu zastupitelství; obvyklé obtíže (např. administrativní povahy nebo spočívající v předchozích chybných krocích) nemohou užití této ústavně konformní výjimky z obecného postupu odůvodnit.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 677/21 ze dne 20. 7. 2021)