1 As 193/2020-32 – soudní přezkum nezařazení bodu do programu zasedání zastupitelstva / 9 Afs 386/2018-25 – solidární zvýšení daně / 4 Ads 423/2019-70 – soudní přezkum systemizace služebního úřadu.

NSS: Nezařazení bodu do programu zasedání zastupitelstva

 

Právo člena zastupitelstva městské části hlavního města Prahy předkládat zastupitelstvu městské části návrhy na projednání [§ 51 odst. 2 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze] není veřejným subjektivním právem fyzické osoby, kterému by měla být poskytnuta ochrana ve správním soudnictví. Člen zastupitelstva se proto nemůže bránit proti postupu rady městské části hlavního města Prahy, která nezařadila jím navrhované body na program jednání zastupitelstva, žalobou na ochranu před nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s. Nezařazení bodu do návrhu programu zasedání zastupitelstva totiž nepředstavuje vrchnostenský akt namířený vůči členu zastupitelstva coby adresátovi veřejné správy, nýbrž se jedná o vztah mezi jednotlivými orgány téže samosprávy městské části, tj. radou, zastupitelstvem a jeho členem, při sestavování a schvalování programu jednání zastupitelstva.


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2020, číslo jednací 1 As 193/2020-32)

 

 

NSS: Solidární zvýšení daně

 

Solidární zvýšení daně dle § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze uplatnit pouze za předpokladu, že příjmy dosažené poplatníkem jsou nejen nadlimitní, ale také podléhají zdanění základní sazbou daně.


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2020, číslo jednací 9 Afs 386/2018-25)

 

 

NSS: Soudní přezkum systemizace služebního úřadu

 

Při přezkumu systemizace a organizační struktury služebního úřadu schválených podle § 17 a § 19 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, jako závazných podkladů pro vydání rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného podle § 60 odst. 1 písm. a) zákona o státní službě a rozhodnutí o převedení státního zaměstnance na jiné služební místo podle § 61 odst. 1 písm. c) téhož zákona, jsou správní soudy oprávněny posoudit, zda tyto podklady byly schváleny zákonným způsobem, zda sledovaly legitimní cíl a zda existovaly konkrétní okolnosti svědčící o účelovosti zvoleného postupu či o šikanózním nebo diskriminačním jednání služebního orgánu.


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2020, číslo jednací 4 Ads 423/2019-70)