NSS: Závěr o naplnění nutné komunikační potřeby
Závěr, že není naplněna nutná komunikační potřeba, jako jeden ze znaků veřejně přístupné účelové komunikace [§ 2 odst. 2 písm. d) a § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích], nelze vyvodit pouze z existence jiné pozemní komunikace v okolí. Při porovnání obou komunikací musí správní orgán hodnotit i další skutečnosti, jako například stav obou komunikací, jejich bezpečnost či konkrétní využívání v dané lokalitě, nikoli pouze rozdíl ve vzdálenostech. Komunikace přitom musí správní orgán hodnotit z pohledu těch, kteří je skutečně využívají, tedy nikoli pouze z pohledu motoristů, ale případně i z pohledu cyklistů či pěších.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2022, číslo jednací 10 As 99/2022-56)
NSS: Zadání koncese podle § 174 odst. (3) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
I. O zadání koncese podle § 174 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek [„Za zadání koncese na služby se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel … a) zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c), dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a … b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.“], se jedná při splnění podmínek tohoto ustanovení, bez ohledu na to, jakému smluvnímu typu podle občanského zákoníku byla smlouva podřazena.
II. Výluka pro pacht podle § 29 odst. 1 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek [„Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, … h) jejímž předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existující věci nemovité nebo s ní souvisejících věcných práv,“], se neuplatní, byla–li uzavřena smíšená smlouva mající i znaky koncese.
III. Zákaz plnění ze smlouvy (§ 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek [„Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle odstavce 3, je neplatná od samého počátku.“]) lze uložit i vůči smlouvě o smlouvě budoucí, pokud ta v sobě obsahuje jednoznačné podmínky budoucí smlouvy nasvědčující koncesi a závazek k jejímu uzavření.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2022, číslo jednací 2 As 43/2021-92)
NSS: Příspěvek na živobytí
I. Částku živobytí příjemce pobírajícího příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců tvoří pouze částka existenčního minima, ledaže příjemce naplňuje některou z podmínek (lze jej podřadit pod některou ze zákonem stanovených kategorií), na kterou se § 24 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, nevztahuje. Po dosažení prvotních 6 měsíců pobírání příspěvku je pak následné naplnění příslušné podmínky v konkrétním měsíci rozhodující výhradně pro stanovení výše částky živobytí v měsíci následujícím (§ 10 odst. 3 téhož zákona).
II. Správní orgány jsou povinny vycházet ve své rozhodovací činnosti ze skutečností známých jim z vlastních úředních evidencí (§ 6 odst. 2 správního řádu), ostatní rozhodné skutečnosti musí správnímu orgánu osvědčit příjemce dávky (§ 49 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi).
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 7. 2022, číslo jednací 6 Ads 298/2021-38)