MS: Dovoz léčivých přípravků ze třetí země bez povolení

 

I. Pro závěr, že se osoba dopustila přestupku podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, neboť ze třetí země dovezla léčivé přípravky bez povolení podle § 62 odst. 1 nebo § 77 odst. 1 písm. i) uvedeného zákona, nepostačuje, že se sídlo dodavatele (fakturujícího) nachází ve třetí zemi (zde Švýcarsku). Je nutné zkoumat především fyzické přemístění zboží ze třetí země a jeho uvedení na trh členského státu EU. Pokud byly léčivé přípravky do České republiky fyzicky přepraveny z jiného členského státu EU, nelze bez dalšího dokazování ohledně jejich fyzického pohybu tvrdit, že byly dovezeny ze třetí země.

II. Povolení k dovozu léčivých přípravků není vyžadováno ani k pořízení léčivých přípravků ze třetí země (zde z Ruska), pokud jsou léčivé přípravky získány v celním režimu tranzitu a ještě v rámci tohoto celního režimu (tj. před jejich uvedením do volného oběhu) jsou dodány jinému subjektu, jenž je následně uvede na trh. V takovém případě se totiž nejedná o dovoz, a tedy ani uvedení léčivých přípravků na trh ve smyslu § 3a odst. 10 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech [„Uvedením léčivého přípravku na trh v České republice se pro účely tohoto zákona rozumí jeho předání po dokončení výroby, dodání z jiného členského státu nebo uskutečnění dovozu, které jsou provedeny za účelem distribuce léčivého přípravku vyjma jeho použití v rámci klinického hodnocení.“].

(podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2023, číslo jednací 18 Ad 7/2022-79)

 

 

NSS: Vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob

 

Je-li cizinec označen za nežádoucí osobu na základě pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území [§ 154 odst. 3 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky] a v důsledku toho veden v evidenci nežádoucích osob (§ 154 odst. 6 tohoto zákona), nemůže jej policie z evidence vyřadit, dokud tento trest trvá. To platí i u trestu vyhoštění na dobu neurčitou – bez ohledu na to, jak dlouho už jej cizinec vykonává.

Policii v těchto případech proto ani nepřísluší hodnotit, zda je cizinec i nadále nežádoucí osobou v materiálním smyslu (§ 154 odst. 1 tohoto zákona). Policie však cizince z evidence vyřadí, jakmile trestní soud upustí od výkonu zbytku trestu vyhoštění, který byl cizinci uložen.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2023, číslo jednací 10 As 363/2020-80)

 

 

KS: Poučení o opravném prostředku

 

I. Správní žaloba proti sdělení podle § 42g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je opravným prostředkem podle čl. 8 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU. Povinností vnitrostátního orgánu je proto ve sdělení uvést poučení o možnosti podat opravný prostředek (správní žalobu) a lhůtu pro jeho podání.

II. Důsledkem chybějícího poučení o opravném prostředku proti sdělení podle § 42g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky [„Ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení podle odstavců 7 a 8 sdělí cizinci a budoucímu zaměstnavateli, zda byly splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele a zda může být na tomto místě zaměstnáván. Na oznámení, které nesplňuje podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8 se hledí, jako by nebylo učiněno. Jestliže v době podle § 63 odst. 1 držitel zaměstnanecké karty doručil ministerstvu více oznámení o změně zaměstnavatele, přihlíží se pouze k poslednímu z nich, na předchozí oznámení se hledí, jako by nebyla učiněna.“], je prodloužení běžné (třicetidenní) lhůty pro podání žaloby (podle § 172 odst. 1 téhož zákona) na lhůtu tříměsíční.

(podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, číslo jednací 43 A 108/2022-47)