Zvláštní právní předpis ve smyslu § 41 odst. (2) písm. c) zákoníku práce
Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 550/2014 se právními předpisy, které stanoví předpoklady pro výkon sjednané práce, rozumí především obecně závazné právní předpisy a považují se za ně rovněž pracovní řády, které jsou zvláštním druhem vnitřních předpisů zaměstnavatele (§ 306 odst. 1 zák. práce). Jako vnitřní předpis zaměstnavatele stanovící předpoklady pro výkon určitého druhu práce a mající obecně závaznou povahu byl v rozhodovací praxi dovolacího soudu posouzen již i „Zkušební a výcvikový řád pro pracovníky železnic Ok 2„, účinný od 1. 4. 1988. Je proto zřejmé, že i v předmětné věci posuzovaný Výcvikový a zkušební řád Českých drah, a. s., účinný od 1. 10. 2017, je (jako vnitřní předpis zaměstnavatele vydaný na základě § 35 odst. 1 písm. b/ zákona o drahách) právním předpisem stanovícím předpoklady pro výkon sjednané práce ve smyslu § 41 odst. 2 písm. c) zák. práce.
Zaměstnavatel je oprávněn převést zaměstnance zařazeného na pozici strojvedoucího na jinou práci podle § 41 odst. 2 písm. c) zák. práce, pozbude–li tento zaměstnanec (dočasně) předpoklady pro výkon sjednané práce tím, že je mu podle vnitřního předpisu zaměstnavatele (dopravce) vydaného podle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o drahách pozastavena odborná způsobilost.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 21 Cdo 2732/2023, ze dne 23. 10. 2024)
Neshoda objednatele a zhotovitele o způsobu opravy vady díla
Jestliže objednatel zvolí jako způsob odstranění vady díla opravu, je na zhotoviteli, aby opravu na svou odpovědnost provedl, aniž by bylo třeba dalšího souhlasu objednatele. Pokud by za těchto okolností objednatel neumožnil provedení opravy, pak by v souladu s obecnou úpravou v § 1968 o. z. prodlení na jeho straně vylučovalo prodlení zhotovitele.
V daném případě soudy vyšly ze zjištění, že účastníci se opakovaně sešli k jednání o předání a převzetí díla, objednatel vytýkal postupně různé vady, z nichž nejzávažnější byla vychýlená nosná stěna, a dohadovali se o tom, jak by měla být oprava stěny provedena. Objednatel požadoval vybudování ztužující kolmé příčky podle návrhu statika, zhotovitelka odmítala opravu provést tímto způsobem, za dostatečnou pokládala instalaci dodatečného podpěrného sloupku, přičemž především odmítala uznat, že by mělo jít o vadu funkční, pokládala ji jen za záležitost estetickou. Skutečnost, že středová stěna neměla potřebnou tuhost a nevykazovala nezbytné statické vlastnosti pro zaručení stability domu, však byla prokázána posudkem znalců, podle nichž předmětná stěna ohrožuje statickou funkci nosné konstrukce. Vzhledem k závažnosti vady a její povaze lze uzavřít, že se jednalo o obdobnou situaci jako v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4126/2008, jež opravňovala výjimečně objednatele k tomu, aby trval na opravě vady způsobem vyhovujícím stavebně technickým předpisům, konkrétně požadavkům statického výpočtu. Pro posouzení otázky, zda povaze dané vady odpovídalo její odstranění způsobem navrhovaným zhotovitelkou, chybí skutkové podklady. Nevyjasnil-li odvolací soud, zda by oprava vady navrhovaná zhotovitelkou vyhověla statickým požadavkům a dovodil-li prodlení zhotovitelky bez dalšího jen proto, že neprovedla opravu způsobem odsouhlaseným objednatelem, je jeho závěr o prodlení zhotovitelky s dokončením díla (odstraněním vad) předčasný.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 3132/2023, ze dne 9. 10. 2024)