29 Cdo 1923/2024 – doručení právního jednání určeného členovi statutárního / 29 ICdo 157/2024 – vědomé zmaření dojití platebního příkazu.

Doručení právního jednání určeného členovi statutárního

 

Nacházíli se v dispoziční sféře právnické osoby písemnost, která je určena (také) osobě, jež je zároveň členem jejího statutárního orgánu, nelze bez dalšího uzavřít, že takové právní jednání došlo též do sféry dispozice konkrétního člena statutárního orgánu. Tak by tomu bylo jen tehdy, měl-li by adresát (člen statutárního orgánu) také objektivně možnost seznámit se s doručovanou zásilkou.

Na uvedeném závěru nic nemění povinnost člena statutárního orgánu (jednatele) vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Při doručování právního jednání určeného přímo jednateli jako fyzické osobě nejde o výkon jeho funkce člena voleného orgánu právnické osoby; v tomto směru je pouze povinen jednat v právním styku poctivě a s běžnou péčí

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 29 Cdo 1923/2024, ze dne 30. 4. 2026)

 

 

Vědomé zmaření dojití platebního příkazu

 

Obecné pravidlo obsažené v § 570 odst. 1 větě druhé o. z., podle něhož nastává fikce dojití jednostranného adresovaného právního jednání, jestliže druhá strana dojití vědomě zmaří, je možné aplikovat též na zvláštní úpravu přijetí platebního příkazu.

Vědomé zmaření dojití ve smyslu § 570 odst. 1 o. z. předpokládá úmyslné protiprávní jednání adresáta s cílem zabránit tomu, aby právní jednání odesílatele došlo do sféry jeho dispozice. O takový případ zpravidla nepůjde při zadání platebního příkazu v systému internetového bankovnictví tehdy, jestliže systém internetového bankovnictví není funkční v důsledku přetížení, systémové chyby či jiné technické poruchy. Jinak řečeno, je třeba mezi poruchou funkčnosti internetového bankovnictví způsobenou objektivními (na vůli poskytovatele platební služby nezávislými) faktory a mezi vědomou a cílenou odstávkou takových služeb, přičemž musí jít jednak o jednání protiprávní (v rozporu s dohodnutými smluvními nebo obchodními podmínkami vztahujícími se k poskytování služeb internetového bankovnictví), jednak o jednání vedené úmyslem zmařit dojití platebních příkazů uživatelů takových služeb.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 157/2024, ze dne 28. 5. 2026)