Povinnost zákazníka uhradit dodávku elektřiny dodavateli poslední instance
Nastanou-li u stávajícího dodavatele elektřiny, kterého operátor trhu registruje jako dodavatele pro odběrné místo zákazníka, skutečnosti uvedené v § 12a odst. (2) větě první energetického zákona, vzniku povinnosti dodavatele poslední instance dodávat elektřinu zákazníkovi stávajícího dodavatele nebrání, že zákazník uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny s novým dodavatelem, nebyla–li (též) podána žádost o změnu dodavatele u operátora trhu.
Je–li v souladu s § 12a odst. (2) energetického zákona zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance, je zákazník podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona povinen dodávku elektřiny uhradit. Vznik povinnosti zákazníka je navázán výlučně na okamžik zahájení dodávek elektřiny dodavatelem poslední instance. Okolnost, že pro odběrné místo zákazníka nedošlo ke změně dodavatele v důsledku opomenutí nového dodavatele, může být relevantní pro vznik práv zákazníka vůči novému dodavateli, zejm. práva na náhradu škody. Z hlediska platební povinnosti zákazníka vůči dodavateli poslední instance ovšem významná není.
Povinnost zákazníka uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny tak není dotčena tím, že žádost o změnu dodavatele nebyla u operátora trhu podána opomenutím nového dodavatele.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 33 Cdo 230/2026, ze dne 27. 5. 2026)
Povinnost společenství vlastníků obstarat opravy společných částí domu
Informuje–li vlastník jednotky společenství vlastníků o vadě společných částí domu, je na společenství (jeho statutárním orgánu), aby v přiměřené lhůtě tuto informaci prověřilo, seznámilo s ní vlastníky jednotek a umožnilo jim rozhodnout o případné opravě či dalším postupu, ať již hlasováním na svolaném shromáždění, nebo mimo něj (per rollam). Neučiní–li společenství, ačkoli ví o existenci vady společných částí domu a o tom, že v jejím důsledku vzniká nebo může vzniknout škoda, kroky potřebné k tomu, aby vlastníci mohli o opravě rozhodnout, zejména nesvolá-li shromáždění nebo nezařadí-li hlasování o vadě na jeho program, představuje to porušení povinnosti při správě domu samo o sobě (bez dalšího). Dodrží-li společenství uvedený postup a vlastníci navrženou opravu neschválí, neporuší tím společenství povinnost vztahující se k postupu potřebnému pro rozhodnutí o opravě (§ 1207 o. z.).
Automaticky to ale neznamená, že pokud shromáždění vlastníků navrženou opravu neschválí, nelze společenství vlastníků vytýkat, že porušilo povinnost obstarat opravy společných částí domu (§ 1189 o. z.). Jestliže se společenství vlastníků dozví o existenci vady společných částí domu (např. střechy, stoupaček) a o tom, že v důsledku vady vzniká nebo může vzniknout škoda na jednotce nebo na společných částech domu, má doloženo, že jde o vadu, k jejíž opravě je povinno, a že oprava je nutná k tomu, aby se škodě zabránilo, a přes tyto informace ji odmítne provést nebo ji neprovede včas, zpravidla tím uvedenou povinnost poruší.
Frekvence konání shromáždění jednou ročně upravená v § 1207 odst. 1 o. z. je pouze minimální; potřeba častějšího svolání se odvíjí od závažnosti záležitostí, které mají být projednány. Pro posouzení, zda společenství porušilo zákonnou povinnost, není významné, zda dotčený vlastník brojil proti výsledkům shromáždění.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 26 Cdo 3215/2025, ze dne 10. 6. 2026)