Uplatnění pohledávky spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení
I. Vlastnictví spoluvlastnického podílu ve smyslu § 1121 o. z. [„Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.“] znamená, že spoluvlastník s ním může v mezích zákona disponovat, neznamená to však popření povahy spoluvlastnictví jako společného, navenek jednotného vlastnického práva. Podíl vyjadřuje jen míru účasti ve vnitřních vztazích mezi spoluvlastníky. Z toho vyplývá solidarita spoluvlastníků vůči třetím osobám, pokud jde o protiprávní jednání třetích osob proti společné věci. Výslovné vyjádření této solidarity v zákoně není nutné, z povahy věci je dána nejen pro závazky z právních jednání, ale i pro závazky z jiných právních důvodů (§ 2991 a násl. o. z.).
II. Uplatnění nároku ani podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení získaného třetí osobou užíváním společné věci není správou společné věci, ani řádnou (§ 1128 o. z. [„(1) O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. … (2) Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. … (3) Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.“]), ani mimořádnou (§ 1129 o. z. [„(1) K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. … (2) Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.“]); žalobu může podat každý ze spoluvlastníků.
III. Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z. [„Je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.“]), kterou může v celém rozsahu uplatnit každý ze spoluvlastníků, aniž by muselo předcházet rozhodnutí o správě společné věci.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 22 Cdo 1248/2025, ze dne 17. 2. 2026)