I.ÚS 2541/25 – omezení vlastnického práva veřejným prostranstvím / III.ÚS 255/26 – posouzení polepšení a řádného života / I.ÚS 52/25 – opomenuté vyjádření účastníka řízení.

By Robert Sobotkajudikatura

ÚS: Omezení vlastnického práva veřejným prostranstvím

 

Souhlasil-li vlastník pozemku s jeho veřejným užíváním, je výklad obecných soudů, podle něhož mu nevzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení za omezení jeho vlastnického práva veřejným prostranstvím, ústavně souladný. Nejedná se totiž o případ nuceného omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 2541/25, ze dne 25. 2. 2026)

 

 

ÚS: Posouzení polepšení a řádného života

 

Obecné soudy při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody poruší práva odsouzeného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a postupují v rozporu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu, když otázku, zda odsouzený v průběhu výkonu trestu odnětí svobody prokázal polepšení, posuzují zjednodušeně tak, že jako dominantní, případně dokonce výhradní faktor berou v úvahu počet kázeňských odměn, které odsouzený získal, aniž by blíže zkoumaly okolnosti, za kterých byly tyto odměny uděleny, a další relevantní skutečnosti.

 

Porušení téhož ústavně zaručeného práva, jakož i zákazu dvojího přičítání podle čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod se soudy dopustí tím, že v souvislosti s posuzováním další podmínky podmíněného propuštění, kterou je předpoklad, zda by odsouzený při propuštění na svobodu vedl řádný život, vychází pouze z trestní minulosti odsouzeného, bez zohlednění komplexních a aktuálních informací, které vypovídají o stupni jeho nápravy a jsou důležité z hlediska prevence opakování trestné činnosti., přestože na ně odsouzený poukazoval. Trestní minulost odsouzeného navíc nesmí být soudy posuzována mechanicky, s důrazem na počet předchozích odsouzení.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spidové značky III.ÚS 255/26, ze dne 4. 3. 2026)

 

 

ÚS: Opomenuté vyjádření účastníka řízení

 

Pokud obecný soud vezme v potaz podání pouze jednoho z účastníků řízení a řádně nevypořádá relevantní argumenty, tj. takové, které by mohly mít vliv na výsledek řízení, uvedené ve vyjádření druhého účastníka, poruší tím právo účastníka řízení rovnocenně procesně působit na rozhodující soudní orgán plynoucí z čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod účastníka, jehož argumenty nebyly seznatelně posouzeny.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 52/25, ze dne 25. 2. 2026)